Zatímco USA se snaží přepsat pravidla v Iráku, íránská reakce na novou situaci bude nejspíš postavená na asymetrické válce s cílem dostat Američany z Iráku.
Bývalý indický diplomat M. K. Bhadrakumar pro Asia Times píše o asymetrické válce. Domnívá se, že Írán se nespokojí s ničím menším než s americkým stažením se z regionu.
Trumpovy první poznámky po zabití íránského generála Kásima Solejmáního byly tyto: podnikli jsme akci, abychom zastavili válku. Ne proto, abychom válku začali. Neusilujeme o změnu režimu.
Existují zprávy, že Donald Trump předal podobné poselství na íránské ministerstvo zahraničí, a to přes švýcarské prostředníky. Trump ovšem také dodal, že USA mají nejlepší armádu a nejlepší zpravodajské služby. Dále řekl, že kdyby byli Američané kdekoliv ohroženi, pak máme všechny cíle identifikovány a Trump je připraven podniknout jakoukoliv akci, která bude nutná. A to se vztahuje zejména k Íránu.
Pentagon ovšem dále uvedl, že 3000–3500 mužů bude vysláno do Kuvajtu. Koneckonců už bylo v oblasti umístěno přes 14 000 mužů jako posily pro Blízký východ. USA mají tedy jednotky v síle skoro 70 000 mužů. Což ovšem na invazi do Íránu rozhodně nestačí.
Když to dáme dohromady, pak vypadá plán USA takto, píše Bhadrakumar. USA nechtějí hrát hru na kočku a myš, což by se zamlouvalo Íránu. USA se oprávněně domnívají, že taková hra by jen pomáhala Íránu. Naopak íránské vedení došlo k závěru, že když Trump usiluje o znovuzvolení, tak nebude provokovat.
Společné vojenské cvičení Ruska, Číny a Íránu bylo provokací vůči USA a Írán z něho moc neměl. Ale cvičení poškodilo americkou prestiž. A útoky na americké síly v Iráku začaly být rozsahem nebezpečné, což vedlo k tomu, že Američané začali ztrácet nervy.
Útok na základnu v Kirkúku byl prvním varováním, ale útok na americkou ambasádu v Bagdádu, to už bylo oživlé trauma, připomínka krize na íránské ambasádě za prezidenta Jimmyho Cartera. Jde totiž o to, že vláda v Iráku nefunguje. Jsou to pak íránské milice, kdo začíná v zemi dominovat.
Pentagon by si také jistě myslel, že je lepší nyní být iniciativní proti íránským milicím než neustále jen reagovat. USA chtějí určitě vytěžit maximum ze zabití velitele milic al-Muhandise. A jeho postavení nebylo silné jen vojensky, ale i politicky. Těžko se bude nahrazovat. USA vycházejí z toho, že právě Muhandisem ovládaná Populární mobilizační komise byla hlavním nástrojem Íránu, jak ovlivňovat politiku v Iráku. Trump navíc naznačil, že americké zpravodajské služby se dostaly do íránských milicí.
Íránský ajatolláh Alí Chameneí sice rychle našel náhradu, ale ve skutečnosti byl generál Solejmání jedinečnou osobností – charismatický, neobyčejně schopný v politickém síťování, skvělý voják. Takové osobnosti jsou vzácné a je jasné, že Íránu bude Solejmání chybět. Aktuálně Írán pocítí oslabení možnosti vybrat iráckého premiéra.
Íránská odezva bude založena na tom, jak pochopí nový scénář. Zkrátka a dobře, píše Bhadrakumar, USA přepsaly v Iráku pravidla a očekávají, že Írán se s tím prostě smíří jako s „novým normálem“.
Historie ukazuje, že Írán nepreferuje války. Ale zástupce velitele Revolučních gard řekl, že Američané mohou počítat s krutou pomstou a tato pomsta nebude směřovat jen z Íránu. Velká fronta odporu, která zahrnuje rozsáhlé území, je připravena k pomstě, a tak se i stane.
Generál Alí Fadaví dal najevo, že dohlédnou na to, aby Američané nebyli přítomni nikde v regionu. Takováto vyjádření jsou signálem, píše Bhadrakumar, že íránská reakce bude ničivá a že bude chtít Američanům způsobit co největší ztráty. Trumpův risk může vést k ohrožení jeho znovuzvolení.
Jaký bude íránský výběr? Asymetrická válka s cílem nijak malým: stažení USA z regionu. Bude to totální válka, neomezená v tom, jaké zbraně se použijí, na jakém území a kdo bude bojovníkem, či jaké budou cíle. Válka, v níž pravidla války budou ignorována.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.