Konfuciánská, taoistická a buddhistická tradice se promítly do toho, že Východ na pandemii reagoval odlišně než Západ, který ovládl strach a panika.
Koronavirus se stal otráveným kalichem strachu a paniky především v oblasti západní šířky, zatímco dochází k radikální rekonfiguraci planety, píše novinář Pepe Escobar.
Jihokorejský filosof Byung-Chul Han přesvědčivě argumentoval, že vítězi se stávají asijské země jako Japonsko, Korea, Čína, Hongkong, Tchaj-wan nebo Singapur, které mají autoritářskou mentalitu, jež vychází z jejich kulturní tradice konfucianismu. Han píše: „Lidé jsou menšími buřiči a poslušnější než v Evropě. Mají větší důvěru ve stát. Denní život je organizovanější. V boji proti viru se Asiaté svěřují digitálnímu dohledu. S epidemiemi v Asii se potýkají nejen virologové a epidemiologové, ale také počítačoví vědci a specialisté na ‚velká data‘“.
Escobar píše, že se jedná o redukcionistický pohled na věc, protože existuje celá řada nuancí. Například Jižní Korea není „autoritářská“, je demokratická jako největší země Západu. V kostce jsme viděli občanské vědomí většiny společnosti, která tak reagovala na smysluplnou a kompetentní vládní politiku. Jižní Korea nezavedla drastická omezení pohybu lidí a nezavřela letiště, zato masivně testovala a sledovala nakažené, došlo k sociálnímu distancování – bez nutnosti nařízení ze strany centrální vlády. Úspěch Hongkongu Escobar přičítá místnímu velmi kvalitnímu zdravotnictví a zkušenostem s nemocemi jako byl SARS. Hongkongu a Tchaj-wanu také pomohly jejich početné profesionální kontakty v oblasti zdravotnictví.
Pak jsou zde velká data. Han je toho názoru, že ani v Číně a ani v jižní Asii není dostatek kritické analýzy ve vztahu k digitální bdělosti a „velkým datům“. Souvisí to také s kulturou, jižní Asie je kolektivistická, ne individualistická, píše Escobar. Po celém regionu se digitální pokrok posuzuje pragmaticky, jako otázka efektivity. Wu-chan využil velkých dat v době karantény a tyto kroky se dají nazvat „digitální biopolitikou“ podle francouzského filosofa Michela Foucaulta (který pojem biopolitika zavedl). Han má ale pravdu, že pandemie nově definuje pojem suverenity. „Suverénní je ten, kdo se uchýlí k datům. Když Evropa vyhlásí stav nouze a uzavře hranici, je stále připoutána ke starým modelům suverenity“, cituje Escobarův článek Hana.
Prvním instinktem bylo zavření hranic a shromažďování všeho možného materiálu, a pak darwinistický styl, kdy byl každý stát ponechán sám sobě. Itálie zvláště.
Specifický výběr politické ekonomiky EU – diktát škrtů po celé eurozóně – vedl k zvláště závažné krizi ve Španělsku a v Itálii, kde se nechávali staří zemřít, aby mladí mohli žít. Podle Escobara tak Itálie a Španělsko platí doslova krví za to, že jsou členy eurozóny. Euro nikdy neměly přijmout. Také druhá největší ekonomika EU, Francie byla značně zasažena.
Escobar navrhuje následující pracovní hypotézu – asijská triáda Konfucius, Buddha a Lao C‘ byla naprosto zásadní pro reakce stamilionů lidí po celé Asii tváří tvář pandemii nemoci COVID-19. Západ naopak reagoval se strachem, panikou a hysterií, kterou živí hlavně korporátní média.
Taoismus učí, jak žít v harmonii se světem. Escobar vidí kulturní souvislosti, kulturu zakotvenou v starověké filosofii a praktikovanou v každodennosti. V případě karantény se aplikovala „akce bez jednání“, bez záměru. Než bojovat proti nepříznivým okolnostem života, tedy reagovat na pandemii, je lepší nechat věci, aby šly přirozenou cestou. Tao říká: „Zdraví je náš největší majetek. Spokojenost je největší poklad. Důvěra je největší přítel. Nebytí je největší radost.“
Buddhismus jde souběžně s taoismem. „Všechny podmíněné věci jsou nestálé. Když se na to díváme moudře, zbavíme se utrpení.“ Escobar pak uvádí ještě další příklady buddhistického přístupu. Mezi nimi i slova o tom, že „zdrojem utrpení je připoutání“ a dále: „Někteří nerozumí tomu, že musíme zemřít. Ale ti, kteří si to uvědomují, ukončí svoje spory“.
Podle Escobara byl konfucianismus vše prostupujícím duchem několik týdnů trvající karantény 700 milionů Číňanů. „Smrt a život mají určené doby, bohatství a čest závisí na nebi.“ Například v případě boje proti neviditelnému a nebezpečnému nepříteli pomůže vědět, že: „Když je zřetelné, že cíle není možné dosáhnout, neměň cíl, ale přizpůsob kroky jednání.“
Co tedy může klidný Východ v tak těžké době nabídnout Západu, ptá se v závěru článku Escobar. Je to taoistické „Odvaha pochází ze starostlivé péče.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.