Zbrojaři roky udržují rozpočet Pentagonu uměle vysoký a snaží se o to i době, kdy země čelí pandemii nemoci COVID-19. Jen tak to nevzdají.
Lobbisté zbrojařského průmyslu v USA se snaží pandemii využít k dalším prodejům zbraní, napsali William D. Hartung a Ben Freeman.
Na jednu stranu se v americké politice rodí konsensus mezi oběma politickými stranami ohledně toho, že pandemie změnila způsob přemyšlení o národní bezpečnosti. Bývalý poradce Baracka Obamy Ben Rhodes napsal, že je třeba nově promyslet priority a orientaci vlády v situaci, kdy je rozpočet amerického ministerstva obrany třináctkrát větší než rozpočet americké diplomacie a dalších agentur pro spolupráci. I konzervativnější autoři přiznávají, že díky zdravotnictví poroste tlak na vojenský rozpočet země, nebo píšou o tom, že se nalévají zdroje do rozpočtu Pentagonu, zatímco země ztrácí schopnost bránit se před novými jevy, jako jsou dezinformace, přechod od uhlíkových zdrojů nebo právě pandemie.
Na druhou stranu je tu jeden z nejsilnějších hráčů americké politiky – vojensko-průmyslový komplex. Pokud dějiny o něčem vypovídají, pak je podle autorů jasné, že se zbrojaři nevzdají bez boje. Zbrojařští lobbisté představují otočné dveře mezi kontraktory, Pentagonem a Kongresem, a slibují pracovní místa pro každý volební okrsek Kongresu. Kontraktoři udržovali rozpočet Pentagonu neúměrně vysoký po celé roky, například na úkor financování Center pro kontrolu nemocí a dalších podobných organizací. Nyní se budou snažit i v kontextu pandemie hrát podle stejných not.
To, jak velkou moc mají zbrojaři nad uměle vysokým rozpočtem amerického Pentagonu, se nejlépe ukázalo v roce 2011 se zavedením Zákona o kontrole rozpočtu. I když tento krok zbrojaři i lobbisté hlasitě kritizovali, zapomenuli při tom, že ve skutečnosti zákon rozpočet Pentagonu navýšil o zhruba 750 miliard dolarů.
Po přijetí tohoto zákona se vojenské výdaje na následujících deset let omezily na 5,4 bilionů dolarů. Za stejnou dobu ale USA utratily ještě 5,7 bilionů dolarů na armádu. Důvodem pro to byla skutečnost, že Obamova a Trumpova administrativa souhlasila s odstraněním limitů na obranné výdaje.
Zbrojařská lobby má vliv na to, jak Pentagon využívá svoje fondy. Celkem 645 bývalých důstojníků americké armády nyní pracuje pro lobbistické firmy a zbrojařský průmysl. Ovšem funguje to i z opačné strany: lidé ze zbrojařského průmyslu vstupují do veřejných úřadů. Jak autoři připomínají, prezident Donald Trump patří k největším podporovatelům amerického zbrojařského průmyslu.
Masivní vlivová operace už vedla k prvním úspěchům i v době pandemie – společnost Boeing už dostala miliardy v pomoci pro zbrojařský průmysl v rámci stimulačního balíčku v rozsahu 2 bilionů dolarů. Lobbisté se postarali o to, aby byly zbrojařské firmy chápany jako „životně důležité“ i v době koronaviru.
Bitva proti nemoci se začíná rozbíhat, ale boj proti zbrojařské lobby už začal a zatím v něm vyhrávají zbrojařští lobbisté. Postarají se o to, aby se kontraktorům Pentagonu i nadále dařilo. Kongres by měl místo ochrany zájmů vojensko-průmyslového komplexu chránit americký lid před opravdovou hrozbou, která právě teď zabíjí tisíce z nich.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.