Příští pandemie může být skryta v arktickém permafrostu

Globální oteplování by mohlo uvolnit staré mikroby. Zaskočí nás to stejně jako koronavirus?

V roce 2016 se Evropou šířila vlna veder a na severu začal rychle tát permafrost. Táním se k novému životu probouzejí z dlouhé hibernace mikroorganismy. Tání permafrostu současně umožňuje vyšší těžbu nerostného bohatství a otevírá Severní mořskou cestu (v minulých dnech po ní poprvé proplula flotila lodí USA, pozn. red.), dojde tedy k většímu pohybu lidí v oblasti. Rozmrzlí mikrobi budou mít stále častější příležitost setkat se nejen se zvířaty, ale i s lidmi.

Na Sibiři tání odkrylo pozůstatky sobů utracených v roce 1941, z nich se na migrující sobí stáda přenesl antrax, kterým se v roce 2018 nakazila stovka kočujících Něnců. V arktických oblastech jsou zamrzlí i jiní známí původci epidemií, například v tělech obětí španělské chřipky z roku 1918 na Aljašce či epidemie neštovic na Kolymě z roku 1890.

Vědci předpokládají, že v permafrostu mohou přežívat velmi staré, a ještě neznámé druhy virů a bakterií, na které mohli být naši předci adaptovaní, ale po stovkách až tisících let bez styku s člověkem a zvířaty může mít nový kontakt s nimi nepředvídatelný průběh.

Zatím nebyly objeveny živé viry španělské chřipky, které by mohly způsobit nákazu. Některé bakterie však přežívají i ve velmi tvrdých podmínkách, již uvedený antrax, ale i tetanus nebo bakterie botulismu.

Bakterie antraxu a tetanu se přirozeně vyskytují v půdě po celém světě a v kontextu oteplování je nutné připomenout, že jim vyhovuje spíš teplejší podnebí. K nákaze Něnců, říká Jason Blackburn z floridského Institutu nových patogenů, mohlo dojít díky vedrům, která změnila migrační trasy sobů historicky se vyhýbající místům s výskytem antraxu.

Zatím jen tušíme potenciální nebezpečí plynoucí z virů a bakterií zamrzlých v permafrostu. Vědci sekvenovali na Aljašce nalezené viry španělské chřipky a vytvořili vakcínu, která zabrání jejímu případnému novému rozšíření. V Rusku očkují soby proti antraxu. Důležitou ochranou před šířením infekcí bude i rychlá diagnostika a vzdělávání komunit o ochraně sebe i ostatních.

V době klimatické změny nás nebudou ohrožovat jen nemoci přicházející ze severu, díky oteplení se bude rozšiřovat i rezervoár jižních infekcí, hlavně s postupem komárů a klíšťat na sever.

Pokud se chceme od ničivého koronaviru poučit, zjistíme, že můžeme v přípravě na příští epidemii učinit řadu preventivních opatření. Od boje proti oteplování, které šíření napomáhá, přes připravenost zdravotnických systémů, po osvětu komunit.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6683611

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.