Hlasování o změnách ústavy v Rusku zatím stále s otazníkem

Datum hlasování není určeno. Spekuluje se o třech možnostech, zatímco Duma změnila technické paramenty voleb v zemi.

Ruský centrální volební výbor bude muset změnit podmínky pro provedení všenárodního hlasování o změnách ruské ústavy, informoval deník Kommersant. Původní podmínky hlasování platily k datu 22. dubna, ale hlasování bylo kvůli pandemii koronaviru v Rusku odloženo. Šéfka výboru Ella Pamfilovová nyní novinám Kommersant potvrdila, že je proti tomu, aby se všenárodní hlasování konalo ve stejném termínu jako regionální volby, tedy v září 2020.

Podle Pamfilovové bude třeba změnit podmínky konání všenárodního hlasování. Podmínky se týkají pravidel a procedury odloženého plebiscitu. Původně byla pravidla a procedury hlasování stanovena 20. března, kdy se ještě počítalo s konáním hlasování 22. dubna. Podmínky pro provedení všenárodního hlasování se liší od těch, které platí pro volby. Platí zde například odlišný typ lhůt pro vytvoření volebních komisí či předběžného hlasování.

Ruská Duma přijala v minulém týdnu ve všech třech čteních novelizaci zákona o volbách, který upravuje možnosti realizovat volby v podmínkách epidemie. Týká se to hlavně korespondenčního nebo elektronického hlasování v celonárodních volbách a také rozšíření možnosti předběžných voleb (možnost volit před oficiálním dnem hlasování). Novela upravila i možnosti a podmínky pro hlasování z domova.

Některé z těchto možností obsahoval také dokument, který organizoval všenárodní hlasování o úpravách ústavy – především v případě předběžného hlasování nebo hlasování z domu. Existovala i možnost hlasovat v tomto plebiscitu elektronicky.

Novelizace volebního zákona a podmínky stanovené pro plebiscit o úpravách ústavy se tak v technických parametrech sblížily. Proto také někteří odborníci mluví o tom, že by se plebiscit mohl konat zároveň s regionálními volbami v září 2020. Politolog Dmitrij Badovskij však Kommersantu řekl, že volby samy mohou mít konfliktní charakter, zatímco hlasování o ústavě má mít konsolidační smysl.

Ella Pamfilovová je stále toho názoru, že plná synchronizace voleb a plebiscitu není možná. V obou procesech vidí celou řadu rozdílů, které nevyplývají jenom ze zákonů. Podobný názor má například politolog Alexandr Požalov, který míní, že spojení plebiscitu a voleb je nepravděpodobné. Zmiňované změny ve volebním zákoně Ruska, které mění technické paramenty hlasování, chápe jako využití doby pandemie k přijetí změn, které by za běžných okolností vedly ke sporům.

Vysoce postavený zdroj v Kremlu nedávno deníku Kommersant sdělil, že nové datum plebiscitu o ústavě se nyní neřeší, protože se všechna energie investuje do boje s nemocí COVID-19. Jiné zdroje nicméně naznačily, že se uvažuje o datech 24. června nebo 8. července. (Poznámka redakce: hovoří se ještě o možnosti, že by se hlasování o změnách ústavy spojilo s vojenskou přehlídkou, která by připadla na září.)

Podle zákona musí být mezi vyhlášením konání plebiscitu a dnem hlasování dodržena lhůta třiceti dnů.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.