Dopad pandemie je rozsahem pro moderní turismus bezprecedentní. Přitom právě turismus v posledních letech rostl a tvořil pracovní místa.
Článek novin Financial Times uvádí, že právě tento rychle rostoucí sektor, který byl pandemií tak silně postižen, bude zpomalovat globální oživení.
Ty regiony, které byly závislé na přílivu turistů, hledají cesty, jak změnit svoji lokální ekonomiku. Propad turismu se stane hrozbou i pro oživení globální ekonomiky, píší dále noviny Financial Times.
Příspěvek turismu ke globálnímu růstu získal v posledních letech na síle. Hlavním dlvodem byla bohatnoucí střední třída z rozvíjejících se, zejména asijských, zemí. Svůj vliv ovšem také měl rozvoj nízko-nákladového cestovní ruchu.
Turismus je prý zodpovědný za čtvrtinu nových pracovních míst, které vznikly za posledních pět let a tvoří asi deset procent globálního výstupu. Koronavirová krize spustila pro cestovní ruch nevídanou krizi, která ohrožuje pracovní místa, růst a rozvoj lokálních ekonomik. Dopady budou patrné na mezinárodním obchodu se službami.
Cestovní ruch si spojujeme se zeměmi jako Itálie či Španělsko nebo Řecko.Jenže se stal důležitým faktorem rozvoje i pro řadu rozvojových zemí. Jenže najednou se zdroj růstu stal zdrojem zranitelnosti. Očekává se, že pro cestovní ruch, jak z hlediska cestovatelů, tak z hlediska příjmů to bude nejhorší rok od roku 1950. V březnu spadl počet cestujících o 57 % podle UNWTO, a to ve srovnání s březnem roku 2019. Což je o 67 milionů turistů méně. V dubnu se podle IATA poptávka snížila o 94 %.
- O tomto tématu jsme nedávno také informovali: Pandemie drtí karibské země závislé na turismu a dovozu
Noviny také uvádějí pořadí zemí, které jsou obzvláště na cestovním ruchu závislé. Kambodža, Thajsko či Filipíny patří mezi velice postižené země. Následuje Řecko, Libanon a Maroko – to jsou všechno země, pro které tvoří cestovní ruch velkou část jejich HDP.
Rovněž MMF varoval, že země závislé na cestovním ruchu mohou počítat s propadem ekonomiky o 10 % a víc. Karibské země čeká těžká recese, největší za posledních padesát let.
Některé země se snaží reagovat rozvojem domácího cestovního ruchu.
Noviny ve svém článku uvádí příklad čínského letoviska, které sice nemá naplněnou kapacitu, ale přeci jen se na ostrovu Hainan zvyšuje naplněnost hotelů. Čína začala s oživením domácí poptávky hned po ukončení karantény. Podobně se také Mexiko snaží motivovat své občany, aby nahradili výpadek zahraničích turistů.
Je patrné, že se jedná o globální trend. Zatímco si lidé více vyhlížejí hotely, pak poptávka po létání se téměř nezvýšila. Dopad pandemie je takový, že to moderní odvětví turismu dosud nezažilo. Ty země, které spoléhají na turisty z daleka, budou mít větší problém. Destinace v Asii i USA spíše spoléhají na domácí cestovní ruch, takže jejich šance na zotavení je značná. V Evropě to ale bude horší.
Další možností je tzv. regionální turismus a i v tomto případě ukazuje cestu do budoucnosti Asie. Řada zemí zde vyjednává o „bezpečných koridorech“, kudy by turisté mohli cestovat, aniž by museli do karantény.
Jiná situace je v Evropě. Italové se spoléhají nyní sami na sebe a přiznávají, že na úroveň roku 2019 se dostanou nejspíše v roce 2023.
V Číně je oživení zatím nejsilnější, hotely jedou na půl kapacity. V USA je to jedna třetina, v Evropě pouhá desetina.
Vzhledem k nutnosti zachovávat sociální distancování, je jasné, že je potřeba se koncentrovat na větší kvalitu cestovního ruchu, ne na kvantitu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.