Korporátní tlak se zatím ukázal jako efektivní při snaze obrátit zájem Bolsonarovy vlády směrem k ochraně životního prostředí.
Sedm velkých investičních firem z Evropy uvedlo, že se zbaví výrobců hovězího, obchodníků s obilím a dokonce i brazilských vládních dluhopisů v případě, že neuvidí pokrok v zastavení pokračující devastace Amazonského pralesa v Brazílii. Informovala Al Jazeera.
Tlak od investičních společností s kontrolou nad brazilskými aktivy v hodnotě 2 bilionu dolarů ukazuje, že soukromý sektor se snaží o ochranu deštného pralesa. Mezi investory patří například ve Finsku sídlící banka Nordea nebo londýnská firma LGIM.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro nad diplomatickým tlakem vůči odlesnění Amazonského pralesa krčí rameny, uvádí článek.
V roce 2019 dosáhlo odlesnění Amazonie jedenáctiletého rekordu. V roce 2020 za prvních pět měsíců znova vyrostlo o 34 procent, jak ukazují předběžná data. Bolsonaro oslabil ochranu pralesa a plédoval za zvýšení těžby a zemědělství v této oblasti.
Téma odlesňování pro Vás sledujeme:
- V září pokračovalo rekordní odlesnění Amazonie
- Nová zlatá horečka likviduje brazilský amazonský prales
- V brazilské Amazonii roste násilné zachvacování půdy
- Vlády slibují, ale odlesnění planety se za pět let zrychlilo
Bolsonarův úřad odmítl vyjádření investorů komentovat. Brazilský prezident obhajoval svoje kroky v Amazonii před světovými lídry v uplynulém roce, když v oblasti vypukly obrovské lesní požáry.
Korporátní tlak se zatím ukázal jako efektivní při snaze obrátit zájem Bolsonarovy vlády směrem k ochraně životního prostředí. V květnu letošního roku došlo k odložení přijetí zákona, který Bolsonaro navrhoval. Zákon měl umožnit udělení vlastnických práv na nepravidelně osídlenou veřejnou půdu. Jednalo se o další krok k urychlení odlesnění. Přijetí bylo odloženo, protože asi 40 hlavně evropských společností vyhrožovalo Brazílii tím, že budou bojkotovat brazilské vývozy.
Další informace najdete v anglické verzi článku.