Co se stane s pracovními místy v Evropě, až skončí jejich podpora?

Vlády čelí těžkému dilematu: kdy a jak ukončit schémata ochrany pracovních míst.

Zvláštní programy podpory zaměstnanosti (varianty německého Kurzarbeitu) ve velkých ekonomikách Evropy pokrývají 45 milionů pracovních míst, tedy třetinu pracovní síly, napsaly noviny Financial Times. Zejména jde o Německo, Francii, Itálii, Británii a Španělsko. Vlády se většinou rozhodly prodloužit podporu až do podzimu, neboť se obávají masového růstu nezaměstnanosti.

Proti podpoře však stojí nejen velké náklady, ale i strukturální úvahy. Díky podporám mohou lidé zůstávat v „zombie“ pracovních místech, zatímco poptávka a dlouhodobé trendy se přesouvají do jiných sektorů. Prodloužení ochrany problém prakticky jen oddálí, protože zhruba pětina dnes chráněných pracovních míst je v sektorech, které budou mít problémy i v budoucnu. To se týká především cestovního ruchu, pohostinství, maloobchodu či zábavního průmyslu.

Je tedy potřeba zavést aktivní politiku zaměstnanosti, píše dále článek britských novin.

OECD očekává, že nezaměstnanost v zemích eurozóny stoupne do konce června na 10 %, v USA se ve stejné době počítá s nezaměstnaností 17,5 %. Ztráta pracovních míst v USA je obrovská, od března bylo podáno 45 milionů žádostí o podporu v nezaměstnanosti. I když se zdá, že se situace v USA pomalu obrací, stále platí, že více než jeden z pěti pracovníků je na podpoře, nebo čeká, že ji obdrží.

Pokud se ale jedná jen o dočasné propouštění, situace na obou stranách Atlantiku by mohla být dosti podobná, uzavírá OECD.

V USA byla zavedena velmi štědrá podpora v nezaměstnanosti, až dvěma třetinám pracovníků se zvýšila. USA tedy řeší stejnou otázku jako EU, jak a kdy omezit podporu, aby nedošlo k masové nezaměstnanosti a k těžké sociální situaci.

V Evropě požadují odbory i zaměstnavatelé prodloužení ochranných programů a vlády reagují různě.

Žádná evropská země ale zatím neoznámila, jaká opatření plánuje v oblasti rekvalifikací, jaké pobídky případně zavede, a co udělá s postiženými sektory.

Například španělská vláda je pod velkým tlakem, neboť její program podpory zaměstnanosti má skončit na konci června. Odbory i zaměstnavatelé žádají prodloužení, ale vláda se obává nárůstu dluhu, a proto chce, aby zaměstnavatelé nesli větší část nákladů. Španělsko musí počítat s velkou nezaměstnaností, OECD ji totiž odhaduje na 22 % na konci září, takže je možné, že ukončování podpory bude fázovat dle jednotlivých sektorů.

Velká Británie zpřísnila podmínky, např. do programů podpory již nejsou připouštěni noví uchazeči a zaměstnavatelé se musí na podpoře podílet více, i když programy poběží až do října. Cestovní ruch ani pohostinství žádnou zvláštní péči nedostanou.

Nyní se diskutuje o tom, jak může vláda podpořit nová pracovní místa, protože velká část nyní chráněných pracovních míst je prý charakteru „zombie“. Uvažuje se o rekvalifikacích, garantovaných pracovních místech pro mladé, či přímé tvorbě míst v investičních projektech vlády.

Francie má velmi rozsáhlé a štědré schéma podpory, které bude trvat do září.

Německý Kurzarbeit, který si vysloužil od MMF ohodnocení „zlatý standard“ ochranných programů, poběží až do konce roku ve svém zvláštním nouzovém formátu.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.