Odcházející předseda euroskupiny Centeno se domnívá, že není vhodné rychle obnovovat fiskální stropy.
Mario Centeno varoval, aby se EU hned po koronavirové epidemii slepě nevrátila k aplikaci fiskálních limitů. Podle něj je naopak vhodné využít dobu po epidemii k přehodnocení limitů dluhu a deficitu, a to včetně 60% poměru dluhu k HDP.
Je tedy potřeba vymyslet, jak znovu definovat fiskální pravidla tak, aby jejich aplikace automaticky nespustila recesi. Veřejný dluh eurozóny dosáhne ke konci roku 102 % HDP, protože vlády podnikly v postižených ekonomikách řadu stimulačních kroků.
Centeno uvedl, že krize povede k zásadnímu zvýšení poměru veřejného dluhu k soukromému a zároveň bude třeba, aby vlády mohutně investovaly. Slepá aplikace pravidel by v dnešních podmínkách byla škodlivá.
Brusel již učinil bezprecedentní krok, když pozastavil aplikaci Paktu stability a růstu, který by jinak měl dozírat nad fiskální disciplinovaností. Nyní je ovšem patrné, že kvůli krizi zesílilo volání po změně pravidel, která byla zdrojem značného napětí mezi Bruselem a řadou členských zemí.
Fiskální jestřábi vyčítají Evropské komisi, že si při aplikaci pravidel počíná příliš benevolentně, neboť žádná země vlastně nebyla řádně sankcionována. Faktem ale je, že pravidla jsou tak spletitá, že musel být sepsán návod o 200 stranách, jak je správně interpretovat.
Zaznívají i hlasy, že limit 60 % HDP je „nerealistický“ a vzhledem ke krizi je potřeba ho zcela opustit. Stejně tak i z fiskálního orgánu EU (European Fiscal Board) zaznívá, že návrat k pravidlům Paktu stability a růstu by znamenal silný propad ekonomik.
Severské země ale budou změny odmítat, dočetli jsme se v závěru článku Financial Times. Centeno ovšem tvrdí, že je potřeba se na fiskální pravidla dívat realisticky.