Jan Zeman ve svém článku přímo z Varšavy hodnotí průběh druhého kola prezidentských voleb v Polsku.

Tato stať volně navazuje na mé předchozí statě o polských prezidentských volbách: Pandemický boj o polské prezidentské volby ze 28. května 2020 a Prezidentské volby v Polsku budou mít druhé kolo z 30. června 2020.

Polská vláda pravicově konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) hledala cestu, jak se vyhnout šíření obávaného koronaviru v případě polských prezidentských voleb. Rozhodla se zavést možnost sice kontroverzního, nicméně epidemiologicky bezpečnějšího, korespondenční hlasování. Za vydatného přispění opozice (veto Senátu) jej ale PiS nestihla uzákonit. Volby sice nebyly zrušeny, ale v termínu 10. května 2020 se nekonaly, a to k velké radosti politické opozice. Stávající prezident Andrzej Duda, který měl vysokou naději na znovuzvolení už v prvním kole, tak zvolen na další volební období nebyl. PiS, jež si nepřesně říká též sjednocená pravice, později dohodla s opozicí volby na 28. června 2020. Otazníkem byl další vývoj epidemie koronaviru v Polsku.

V prvním kole prezidentských voleb v Polsku nový kandidát polské pravicově liberální Občanské platformy (OP), varšavský primátor Rafal Trzaskowski se po brutální volební kampani probojoval do druhého kola prezidentských voleb. V tomto prvním kole vítězil kandidát PiS, stávající prezident Andrzej Duda s 43,50 %. Následovali ho Trzaskowski s 30,46 %, Symon Traskov-Holownia s 13,87 %, ultrakonzervativní kandidát strany Korwina-Mikkeho Krzysztof Bosak s 6,78 %, šéf polských lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz s 2,36 % %, kandidát umírněné polské levice Robert Biedroń s 2,22 % platných hlasů voličů, a ještě dalších pět outsiderů. Volební účast činila slušných 75 % oprávněných voličů. Pro Trzaskowského byla nepříjemná skutečnost, že hlasy Dudy a neúspěšného Bosaka dávala při stejné účasti voličů 50,3 % odevzdaných hlasů pro Dudu. Dalo se také důvodně očekávat, že účast ve druhém kole prezidentských voleb bude nižší a že část voličů neúspěšných kandidátů k volebním urnám nepůjde. Proto Trzaskowski vynaložil velké úsilí na zvýšení volební účasti v druhém kole. Absurdní heslo, že pokud bude znovuzvolen Duda, půjde o poslední volby v Polsku, zabralo. K volbám se přihlásilo množství v prvním kole nevoličů a volební účast dosáhla 68,9 %.

Jak se má zachovat volič levice?

Pro 13-14 % voličů umírněné levice v posledních prezidentských volbách vznikla otázka, koho volit: pravicově konzervativního, euroskeptického, autoritativního a kontinuitu slibujícího Dudu, nebo pravicově liberálního, proevropského a zásadní změnu slibujícího Trzaskowského? Anebo nejít volit vůbec? Tedy, výrazná většina levicových voličů kandidáta umírněné levice Roberta Biedroně nevolila. Sliby povolit manželství homosexuálů a oddělení církví od státu nezabraly. Dala na lákání Trzaskowského, že jen on je s to porazit Dudu? Nevíme. Zbytek hlasujících není početný. Totiž, vydávání Dudy za jediného pravicového kandidáta v situaci, kdy je Trzaskowski ještě pravicovější, bylo hrubým faulem této předvolební kampaně.

Pro někoho je odpověď jasná, například pro umírněně levicové týdeníky Politika a Przieglad: Jak může levicový volič volit pravicového konzervativce Dudu, ptali se. Divné. Pravice zde stojí proti pravici. Konzervativní pravice PiS, včetně Dudy, v uplynulých letech prosadila řadu sociálních opatření, a to navzdory neustálé snahy je shazovat co by hrubý populismus a plýtvání veřejnými prostředky ze strany pravicových liberálů a jejich médii. Šlo o zkrácení odchodu pracujících do starobního důchodu z 67 na 65 let (toto asociální opatření prosadila předchozí vláda OP a polských lidovců PSL), opatření „500+“ (500 zlotých na každé druhé a další dítě v rodině za měsíc, jež významně omezilo chudobu rodin s dětmi), zvyšování důchodů a další. Na přání v Polsku stále vlivné katolické církve se konzervativní vláda pokusila ještě zpřísnit beztak velmi tvrdý zákaz potratů na žádost z roku 1993 a zrušit i existující tři výjimky. Pro velký odpor polských feministek ale od návrhu ustoupila. Trzaskowski, který jako poslanec OP hlasoval pro prodloužení odchodu do důchodu z 65 na 67 let a proti programu „500+“, najednou sliboval, že případné návrhy na jejich zrušení bude jako prezident vetovat. Reálně by mohlo jít o návrhy jeho domovské OP, pokud by po příštích parlamentních volbách vytvořila vládu. Důvěryhodně to neznělo ani trochu. Otázka tak zněla spíš, zda dát přednost autoritativní euroskeptické a sociálně citlivější PiS, nebo politicky i ekonomicky liberální, proevropské a sociálně necitlivé OP? Rovněž v Polsku platí masarykovské, že česká, resp. polská, otázka je především otázkou sociální.

Boj s koronavirem v Polsku

Polsko zvládlo koronavirovou krizi vcelku dobře, byť není dobojováno. Největší zásluhu na tom měl ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Po měsíci klidu rozjíždí v dubnu polský opoziční deník Gazeta Wyborzca ostrou kampaň proti opatřením k omezení šíření koronaviru. Úspěch se dostavuje. Zejména část mladých přestává brát opatření proti epidemii vážně. Před prvním kolem prezidentských voleb se parlamentní opozice pokusí odvolat ministra zdravotnictví Polska. Poslanci PiS ho podrží. Zdá se, že zejména pro OP je vcelku úspěšný boj vlády PiS s koronavirem špatnou zprávou.

4. července přijíždím se svou paní do Varšavy. V Polsku i nadále platí povinnost nosit roušky u lékaře, v prostředcích hromadné veřejné dopravy a v obchodech. Ne všichni ji dodržují. Ve Wodzislawu Sliezskym přistupuje do našeho kupé vlaku mladý pán s dítětem, oba bez roušek. V Tychach přistupuje mladá holka s rouškou jen přes ústa, ne přes nos. Na pásce v televizi běží zpráva, že na svatbě chytlo koronavirus od jedenáctičlenné, zjevně nemocné rodiny dalších dvacet lidí. Jinde na prvním svatém přijímání chytlo koronavirus třicet osob. Dalším ohniskem je dům sociální péče, o hasnoucím největším ohnisku v uhelných dolech Slezska nemluvě.

Na mítincích kandidátů Dudy i Trzaskowského se porušují zásady ochrany proti koronaviru. Podávání rukou je běžné, nechybí sem tam objetí. Také to či ono skandování pomáhá případnému šíření koronaviru. Na otázku (neexistujícího) očkování proti koronaviru prezident Duda odpověděl, že by se očkovat nedal a že je proti povinnému očkování. Snaží se tak kontroverzně získat hlasy voličů-odpůrců očkování. Byla to asi jeho největší věcná chyba během předvolební kampaně.

Sliby se slibují, blázni se radují

Ve finále volební kampaně Duda i Trzaskowki slibují a slibují a slibují. Zaráží ale hned dvě věci.

První: Polský prezident má jen reprezentativní pravomoci. Nejvýznamnější je pravomoc vetovat navrhované zákony. Určité pravomoci má i v zahraniční a obranné politice. Je vrchní velitel polské armády. Drtivá většina předvolebních slibů obou kandidátů jsou mimo pravomoci prezidenta. Prezident se může za to či ono přimluvit, může parlamentem schválené zákony vetovat, ale dolní komora parlamentu, Sejm nejspíš případná prezidentská veta přehlasuje.

Druhá: Předvolební sliby obou kandidátů mnohonásobně převyšují možnosti polské ekonomiky, které (stejně jako i jinde) navíc těžce pouští žilou koronavirová krize. O tištění inflačních peněz se kandidáti nezmiňují. Prostě, sliby se slibují, blázni (občané – voliči) se radují. Kocovina přijde po volbách, ať už zvítězí jeden, nebo druhý.

Věřit lze jen slibu, že oba kandidáti budou prosazovat tvrdou rusofobní politiku, včetně velice riskantní vojenské základny USA v Polsku, vysoké výdaje na zbrojení, válečný pakt NATO a USA (reálně hazardovat s bezpečností Polska, Evropské unie i světa), odmítat plynovod Severmí proud 2 a opovrhovat někdejším reálným socialismem. Pouze v těchto otázkách se Trzaskowski shodl s Dudou.

Významně se oba kandidáti ale lišili v názorech na vztah k EU: Duda a PiS jsou euroskeptičtí, Trzaskowski a OP je naopak tuze pro EU, byť o něco méně než čeští „eurohujeři“. Příznačné je, když Trzaskowski odmítá Dudovu tezi o nepřátelské politice Německa vůči Polsku. Nejde jen o kruté dědictví německé okupace za druhé světové války a nezaplacené reparace. Zřejmě vnucování převážně muslimských migrantů druhým státům, včetně Polska, právě Německem, není nepřátelský akt velkého rozsahu. Česko a Slovensko oběma kandidátům nestáli za zmínku.

V závěru kampaně přichází Trzaskowski se zásadním obviněním. Duda v případě svého vítězství vyvede Polsko z EU. Zajímavý argument v situaci, kdy z EU přes všechno vydírání ze strany Bruselu vystoupila Velká Británie, EU zle reagovala na klimatickou i koronavirovou krizi a na její následky. Nekompetentní vedení EU dělá vše pro její rozbití. Je to právě vedení EU, které svou tupou politikou těžce rozděluje veřejnost v jednotlivých členských státech EU.

Zlá role hromadných sdělovacích prostředků v Polsku

Těžké rozdělení polské společnosti, včetně pět let trvající studené občanské války, odráží i těžké rozdělení hromadných sdělovacích prostředků v Polsku. Za PiS stojí zejména Polská státní televize, katolická církev a její média. Za OP stojí zejména soukromá televize TVN a dosud nejvýznamnější, ale úrovní rychle upadající, deník Gazeta Wyborcza. Polská média vesměs objektivní nejsou. Dělají především tu či onu politiku, a to hodně špinavě.

Pozice PiS je zřejmá. Vláda PiS od října 2015 včetně končícího mandátu prezidenta Dudy dává poměrně věrohodnou představu, jakou politiku bude dělat v případě získání druhého mandátu. Jen těch ekonomických zdrojů bude k disposici méně. Podle OP je Duda loutkou, řízenou předsedou PiS Jaroslawem Kaczynským. Neboť tu prý platí „jedna politická strana, jedna politika“. Trzaskowski o sobě na druhou tvrdí, že je nezávislý. Že by přední politik Občanské platformy byl nezávislý? Trzaskowski dělal za Občanskou platformu už úředníka EU, europoslance, poslance, náměstka ministra, ministra, náměstka primátora Varšavy a předloni byl za stejnou politickou stranu také zvolen primátorem Varšavy. Trzaskowski je samozřejmě exponent své Občanské platformy a jako takový je oddaný politice nejhoršího vedení EU v její historii. Bude prý pomáhat všem občanům Polska. Zřejmě ale jen tehdy, pokud to nebude v rozporu s požadavky EU. Ožehavé otázce přijímání migrantů se úzkostlivě vyhýbal.

Konečně, není to tak dávno, co varšavský primátor Trzaskowski s primátory Prahy, Bratislavy a Budapešti v žoldu EU odsoudili své vlády. Ve 30. letech se tomu říkalo „pátá kolona“. Slib Trzaskowského vyrovnávat činnost vlády, znamená spíš slib házet vládě klacky pod nohy. Nezávislý? Ani náhodou.

Nezávislost se v politice vyskytuje málo, byť prezident České republiky Miloše Zemana je reálně nezávislý. Podobně je tomu s nezávislostí soudů, o kterou se údajně v posledních letech v Polsku tvrdě bojuje. Nejde totiž o nezávislost soudů. Jde o to, na kom budou soudy závislé.

Stav polských médií je tak zlý, že oba kandidáti zřejmě oprávněně považují duel v televizi druhé strany za příliš riskantní, takže diskuse probíhala ve stejnou dobu, ale na různých místech a prakticky bez kritiků z řad druhé strany. Takový propad polská média po roce 1989 nepoznala. Proevropská média dlouhodobě okopávají vládní PiS. Příležitostí je dost, zvláště pak za buranství a netolerantnost mnoha vysokých funkcionářů PiS. Sem tam se jak u vlády, tak u opozice najde případ zneužívání moci, korupce a další. Trzaskowski kritizoval zejména dotaci 2 miliardy zlotých pro polskou státní televizi. Problém je, že v hlavních otázkách má Občanská platforma buď stejný, nebo ještě horší program než PiS. Pravda, v případě OP jde o program „evropský“.

Polská ekonomika

I když se Polsko podle kritéria hrubý domácí produkt od roku 1995 rozvíjí velice úspěšně (jediné v EU se v letech 2008-09 nepropadlo do recese) a na rozdíl od ČR si dokázalo vyjednat poměrně příznivé podmínky vstupu do EU (zvlášť velký je rozdíl v zemědělství), problémů má nepřekvapivě dost. Koronavirová krize vážné sociálně ekonomické problémy Polska zhoršuje.

K velkým problémům patří degresivní, a tím i hrubě nespravedlivý daňový systém v Polsku. Vznikl před rokem 2005, kdy strana Právo a spravedlnost poprvé vytvořila (koaliční) vládu. Občanská platforma v Polsku vládla s PSL v letech 2007-15. Poté v Polsku má většinovou vládu právě PiS. Degresivní daně znamenají nízké veřejné rozpočty a následně i velmi nízké mzdy ve zdravotnictví, zlou materiální situaci ve školství, nízké důchody atp. Za koronavirové krize, kterou Polsko poměrně úspěšně zvládá, kritizovat PiS za prý zoufalý stav zdravotnictví ze strany právě Občanské platformy nezní věrohodně. V předvolební kampani se ale prý hodí vše.

Příliš důvěryhodně nezní ani obvinění vlády PiS z „katastrofálního hospodaření“. Do koronavirové krize bylo hospodaření Polska v rámci EU dobré, srovnatelné s předchozími osmi roky vlády OP a PSL a na rozdíl od předchozího období činilo významná sociální opatření. O ekonomické katastrofě mluví především OP a s ní spjatá média už od nástupu vlády PiS v roce 2015. Koronavirová krize jistě těžce leze do peněz nejen Polsku. Byť v Polsku nebyl vyhlášen nouzový stav, ekonomické ztráty jsou velmi vysoké. Jak dál se řeší nyní všude, nejenom v Polsku.  Zveřejněné odhady některých ekonomů mají značku „bez záruky“. Oprávněný byl jen Trzaskowského požadavek zrušit záměr budovat nové varšavské letiště asi 100 km na jih od Varšavy za desítky miliard zlotých. Zrušení nesmyslných obřích a ekologicky silně devastačních investic do vnitrozemských vodních cest nenavrhoval ani Duda a ani Trzaskowski. Mám za to, že si koronavirus vynutí revizi i mnoha jiných velkých projektů nejen v Polsku.

Křížová cesta polské energetické politiky

Polská energetika po zavření téměř dokončené první polské jaderné elektrárny v Zarnowieci podle usnesení polské vlády ze 4. září 1990 na základě vylhaných obvinění uvrhlo polskou energetiku do vleklé krize. Zakonzervovalo zásadní závislost polské energetiky na uhlí. Ještě dnes se plných 80 % vyráběné elektřiny a tepla vyrábí z uhlí. Žádná polská vláda nebyla s to tuto situace řešit, jistě i z obavy před silnými hornickými odbory.

Zatímco vláda PiS odmítla se připojit k Zelené dohodě pro Evropu, předpokládající ukončení využívání fosilních paliv do roku 2050, Trzaskowski sliboval dohodu přijmout a ukončit užívání uhlí do roku 2040. Fosilní paliva chtěl nahradit obnovitelnými zdroji energie. Jaderné elektrárny odmítal. Je to zjevně mimo realitu Polska. Trzaskowski dokonce kritizoval Dudu za to, že při nedávné návštěvě USA jednal o možné spolupráci s USA při výstavbě polské jaderné elektrárny a málo o tom Poláky informoval.

Možnosti obnovitelných zdrojů energie jsou v Polsku nízké. Trzaskowski sází hlavně na větrné elektrárny. Ty ale při mých častých cestách do Polska vidíme nejčastěji stát. Fouká málo a jen někdy. Lze důvodně čekat, že by uhlí bylo nahrazeno převážně zemním plynem. Při zahrnutí emisí metanu provázející těžbu zemního plynu do bilance skleníkových plynů, vychází ale toto palivo svými negativními dopady na klima hůř než uhlí. Tedy, horší už je jen ropa. Nemá jít o ruský plyn z klasických ložisek dovážený plynovodem. Má jít o zkapalněný zemní plyn, jehož zkapalňování spotřebuje asi třetinu energie v něm obsažené, takže obnáší náročnost na emise skleníkových plynů o třetinu vyšší než plynný zemní plyn dovážený plynovody. Má jít o zkapalněný superdrahý zemní plyn dovážený tankery z USA z tzv. břidlicové těžby. Těžba plynu z břidlic je zatížena podstatně vyššími úniky metanu než klasická těžba. Realizace Zelené dohody pro Evropu tak v Polsku znamená nárůst celkových emisí skleníkových plynů, a tím i prohloubení klimatické krize. To nevadí ani ekologům, ani eurobyrokratům a ani panu Trzaskowskému. Také Duda se hlásil k dovozu plynu z USA. Odmítal ale Zelenou dohodu pro Evropu.

Trzaskowski sliboval skoncovat s uhlím v Polsku do roku 2040, tj. zavření uhelných dolů. Přitom varoval horníky před údajným záměrem vlády PiS doly zavřít. Současně je uklidňoval, že zavírání dolů případnou vládou OP bude postupné.

Předvolební kampaň

Velkých volebních billboardů ve Varšavě nebylo mnoho. Zřejmě se tak nejednalo o příliš účinný nástroj předvolební kampaně. Také jejich poškozování konkurencí nebylo velké. Nedotčena zůstala i výstava hříchů prezidenta Dudy před prezidentským palácem na Krakowské ve Varšavě.

Protože základní televizní stanice kopaly buď za Dudu, nebo za Trzaskowského, řada problémů nebyla určitelná ani při částečném sledování obou televizí. Navíc se obě skupiny médií v řadě otázek míjely. Nebylo podstatné to, co média říkala, ale právě to, o čem zarytě mlčela.

Jak mítinky Dudy, tak mítinky Trzaskowského byly narušovány protistranou. Příznivci Dudy obvykle obtěžují transparenty „Duda 2020“, příznivci Trzaskowského obvykle s duhovými prapory homosexuálů. Z autobusu jsem v centru Varšavy sledoval menší průvod: v čele velká vlajka EU, vzadu dvě menší duhové vlajky. Zatímco se Duda a PiS přihlašují k hodnotám manželství a rodiny a odmítají manželství homosexuálů a adopci dětí homosexuály, Trzaskowski se staví právě za tyto požadavky. V Polsku jde o dost třaskavou otázku. Rozvášněné příznivce obou stran musela občas oddělovat policie. Ukáznit své příznivce nebyl schopen ani jeden a ani druhý kandidát.

Trzaskowski po velké aféře se selhavším kanalizačním sběračem na Visle ve varšavské Bieloléce 27. srpna 2019, které znamenalo několikaměsíční vypouštění části varšavských splašků do řeky Visly za velmi nízkého průtoku vody v řece, měl také vážný problém s firmou Arriva, která provozuje autobusy pro dopravní podnik Varšavy. Krátce před prvním kolem voleb 25. června řidič autobusu Arrivy spadnul s novým autobusem z mostu. Jeden cestující zemřel a dalších 17 se zranilo. Rychle se zjistilo, že řidič byl těžce zfetován amfetaminem. Trzaskowski firmě domlouvá. Na dálku. Čtyři dny před druhým kolem voleb jiný řidič Arrivy, která provozovala autobus pro dopravní podnik Varšavy, způsobil také pod vlivem amfetaminu další vážnou nehodu s jedním zraněným. Trzaskowski konečně ukončil s Arrivou spolupráci při zajišťování MHD ve Varšavě.

S najímáním soukromých firem na práce pro národní park Biebrza měla ale problém i vládní PiS. Sekání trávy soukromníci nahradili jejím vypalováním. Výsledkem byl požár v těžko přístupném terénu, který mezi 11. a 24. dubnem 2020 sežehl přes 5 300 ha porostů národního parku, včetně hlavního hnízdiště ptáka jespáka bojovného, kterého má národní park Biebrza ve svém znaku. Ředitel národního parku byl vzápětí odvolán. Spolupráce se soukromníky byla okamžitě ukončena.

10. července večer těsně před ukončením volební kampaně televize TVN informovala o incidentu v Zielene Gorze. Prezident Duda tam měl před třemi dny předvolební mítink. Měl odletět v 19.45 ale trochu se zdržel. Našel uzavřenou řídící věž. Prezidentský letoun firmy LOT tak startoval bez podpory z letiště v 20.15. Samozřejmě v rozporu s předpisy. Tragédie prezidentského letounu na letišti u Smolenska z 10. dubna 2010 zřejmě nestačila. Otázkou jistě je, jak mohlo řízení letového provozu opustit letiště, z kterého měl startovat prezidentský letoun. Prý postupovalo přesně podle přepisů.

Plně souhlasím s neúspěšným kandidátem na prezidenta panem Holowniou. Polská předvolební kampaň byla mimořádně hnusná z obou stran a chválit není co. Měl jsem tato slova hodnocení napsaná dříve, než jsem to od něj uslyšel v televizi. V den voleb v Brudnowském parku jsme uslyšeli jednu paní říkat do mobilu: „Prezidentské volby? To je výběr mezi morem a cholerou…“ Nepřekvapuje, že ani jeden z neúspěšných kandidátů prvního kola nedoporučil svým voličům, koho by měli volit ve druhém kole.

Závěr

Ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil Andrzej Duda. Získal 51,21 % odevzdaných platných hlasů voličů. Zvítězil výrazně ve východní půlce Polska, u starších voličů a v obcích pod 50 000 obyvatel. V západní půlce Polska, u mladých voličů a ve městech nad 50 000 obyvatel měl výraznou převahu Rafal Trzaskowski. Budou se ještě řešit četné stížnosti na neregulérnost voleb (na některých zahraničních ambasádách se nápor korespondenčního hlasování zjevně nezvládl), budou se ještě řešit četné urážky na cti. A samozřejmě: na většinu předvolebních slibů zapomeňte.