Na hranicích Arménie a Ázerbájdžánu se v neděli střílelo. Obě země rozděluje otázka Náhorního Karabachu.
V neděli došlo k opětovnému vyostření letitého územního sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Obě strany konfliktu poskytují o okolnostech nedělního krátkého obnovení bojů dost odlišné informace.
Například ázerbajdžánské ministerstvo obrany 12. července informovalo o tom, že arménská armáda se pokusila zaútočit na pozice ázerbajdžánské armády na hranici prostřednitvím dělostřelectva. Následovala roztržka, protivník zaznamenal ztráty a stáhnul se, tvrdí Baku. Při srážce měli padnout dva ázerbajdžánští vojáci a asi pět jich bylo raněno. Jeden ze zraněných následně zemřel.
Arménská strana hovoří o tom, že se ázerbajdžánské jednotky pokusily kolem 12,30 v neděli narušit státní hranici prostřednictvím automobilu. Bylo jim v tom zamezeno. Následně začala ázerbajdžánská strana v 13,45 se střelbou na jeden z opěrných bodů Arménie. Arméni odpověděli na střelbu střelbou.
Mezi Arménii a Ázerbájdžánem probíhá konflikt o území Náhorního Karabachu od roku 1988, kdy se tehdejší autonomní oblast v rámci SSSR pokusila odejít ze soustavy tehdejší Ázerbajdžánské sovětské socialistické republiky. Mezi roky 1992-94 ztratil Ázerbájdžán v rámci konfliktu faktickou kontrolu nad Náhorním Karabachem. Od roku 1992 probíhají snahy o zvládnutí tohoto konfliktu mezi oběma sousedy. V roce 1994 došlo k podepsání protokolu o příměří, které zastavilo bojové akce. Sprostředkovatelem příměří bylo Rusko. Občas dochází k narušení dohodnutého příměří. Naposledy se jednalo v roce 2014 o čtyřdenní válku mezi oběma stranami konfliktu.
Krátce po posledním incidentu se obě strany prostřednictvím svých ministerstev zahraničí dohodly na videokonferenčních konzultacích. Ovšem prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev se o tomto formátu jednání vyjádřil na začátku července dost nelichotivě. Podle Alijeva nemají takové videokonference smysl a rozhovory se reálně nevedou. Ministr zahraničí Ruska v uplynulém roce právě na jednání s Alijevem řekl, že je nutné se zdržet rétoriky, která jde proti principům, na kterých se dohodly obě strany sporu a které jsou obsaženy v Chartě OSN a také v Helsinkském závěrečném protokolu. Lavrov ale přiznal, že k reálnému řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii je ještě daleko.