Spolutvůrce úprav ruské ústavy Pavel Krašeninnikov zatím jen naznačil, jaké funkce by měla mít Státní rada jako ústavní instituce.
Jeden ze spolutvůrců úprav ruské ústavy, poslanec Dumy a předseda Výboru pro budování státu a zákonodárství Pavel Krašeninnikov řekl v rozhovoru pro agenturu TASS současné představy o pravomocích Státní rady, která se stala po úpravách ruského základního zákona ústavní institucí. Její pravomoci a funkce musí nyní určit zvláštní federální zákon.
Krašeninnikov řekl, že zatím o Státní radě panuje jen určitá představa, zákon ještě navržen nebyl. Rada by měla podle něj „zajišťovat fungování jednotného systému veřejné moci“ v Rusku. To odpovídá definici, kterou má Státní rada v upravené ústavě. Nyní se navrhuje, aby se členy Státní rady stali gubernátoři a hlavy regionů Ruské federace, představitelé vlády a možná i představitelé administrativy prezidenta. Krašeninnikov pak ale dodal, že je nutné, aby se pravomoci Státní rady nepřekrývaly s pravomocemi vlády a už existující Radou federace.
„Prezident formuje Státní radu, je to pravomoc garanta ústavy. Jsou zde možné různé situace, ale bude to prezidentská struktura,“ dodal dále předseda parlamentního výboru pro budování státu a zákonodárství a také spolupředseda pracovní skupiny pro úpravu ruské ústavy. Připomínáme, že v době příprav změny ústavy se spekulovalo, že by Státní rada mohla být orgánem umožňující přechod moci od dosavadního prezidenta Vladimira Putina k jeho následníkovi. Podle nového znění ústavy může ale Putin zůstat prezidentem až do roku 2036.
Krašeninnikov dále řekl, že Státní rada bude novým ústavním orgánem, který bude generovat návrhy a nápady. „Nyní, jak víme, to je tak, že když Státní rada rozhodne, prezident vydá nařízení…(které je) absolutně povinné (splnit),“ sdělil TASSu dále poslanec Dumy.
Pavel Krašeninnikov také v rozhovoru řekl, že nová ústava neznamená, že budou ruské zákony mít přednost před mezinárodním právem. Znamená, že ruská ústava bude mít přednost před normami mezinárodního práva, což jsou dvě různé věci. V případech nějakých diskuzí nebo sporů bude mít přednost ústava. „Co jsou pro nás akty mezinárodního práva? Jsou to akty, konvence, dohody, ke kterým jsme se připojili prostřednictvím ratifikace. Ratifikovali jsme je – tedy jsou naším právním systémem. A mezinárodní dohoda, kterou jsme ratifikovali, stojí výše než naše federální zákony, uvádíme naši legislativu v soulad s konkrétními smlouvami, konvencemi, se statuty,“ vysvětlil Krašeninnikov dále.