Proč je doba krize a propadu zisků ideální pro zvýšení platů zaměstnancům a proč se takové zvýšení zaplatí samo?
Andrew Edgecliffe-Johnson píše pro Financial Times, že firmy si možná uvědomí, že vyšší mzdy pro ty méně bohaté se zaplatí samy.
Pandemie narušila zisky firem, což znamená, že nastala ideální doba na navýšení platů zaměstnancům, tvrdí Edgecliffe-Johnson.
Možná to zní úplně absurdně, vždyť řada firem propouští, například aerolinky, v řadě firem jdou mzdy dolů a vlády používají řadu podpůrných programů, aby udržely pracovní místa.
Nicméně pro ty firmy, které už jsou dost stabilizované, aby mohly dohlédnout za pandemii, je tato chvíle příležitostí, aby zvážily svůj obchodní model a podíl pracovních nákladů v něm. Jde hlavně o velké nadnárodní firmy, jejichž lídři v posledních letech hodně hovořili o odpovědnosti nejen vůči akcionářům, ale vůči širší kategorii „stakeholderů“.
Určitě na jejich sociálních sítích najdete řadu příspěvků, jak „teď to budou dělat lépe“, ale jaký lepší systém by vlastně měly vytvořit? Odpověď musí zahrnovat silnější střední třídu. Forda možná ke zdvojnásobení mezd v roce 1914 motivovala snaha snížit fluktuaci pracovníků, jenže víme, že v ekonomice závislé na poptávce spotřebitelů jsou dobré mzdy klíčové.
Fordova strategie je znovuobjevována. Firmy totiž zjišťují, že vyšší mzdy se „zaplatí samy“ nejen v nižší fluktuaci pracovníků, ale i ve větším počtu zákazníků, kteří mají peníze. Bertolini, šéf pojišťovny Aetna, navýšil mzdy svým nejméně odměňovaným pracovníkům, když mu došlo, že si sami nemohou dovolit pojistky, které nabízejí klientům. I šéf firmy PayPal zcela změnil odměňovací systém, když zjistil, že dvě třetiny nových zaměstnanců nemohou z platu ani žít. Amazon a Walmart také navýšily platy, aniž to investoři brali negativně.
Koronavirus zintenzivnil pohled na to, jak firmy platí své zaměstnance. V sázce je totiž hodně negativních dopadů – trvalé poškození značky kvůli protestům, politický tlak, či investoři beroucí ohled na „sociální“ faktory.
Nyní je vhodná doba myslet na dlouhá léta dopředu a podle toho pozměnit chování dozorčích rad a vrcholných manažerů. Je to generační příležitost. Je jasné, že investice do lidí se vyplatí, ale problém je v tom, že „výnos“ chvíli trvá.
Ten zásadní „koronavirový moment“ spočívá v tom, že firmy se nyní díky pandemii méně dívají na příští kvartál a spíš je zajímá, co bude třeba za rok či dva. Tohoto momentu je třeba využít a podívat se, kde se lidem nedostává mezd, z kterých je možné žít. Když je nyní tolik obav z rasismu, je dobré zvednout mzdy těm úplně dole, protože právě zde jsou menšiny zastoupeny nejvíce.
V USA nelze čekat, že federální vláda jakkoliv zasáhne do minimálních mezd (výši minimální mzdy určují jednotlivé státy, pozn. red.), zároveň je ale jasné, že nejde jen o mzdy. Jde o rekvalifikace, péči o děti, dopravu a náklady na zdravotnictví.
Firmy potřebují rostoucí a bohatnoucí střední třídu. Třeba si manažeři také uvědomí, že když zvýší mzdy těm dole, pak ty jejich už nebudou vypadat tak astronomicky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.