Podle některých názorů prezident Sebastian Piñera už zemi nevládne a nemusel by ani dokončit mandát.
Pravicová vláda prezidenta Sebastiana Piñery čelí závažným problémům a je otázkou, zda politicky přežije. Atmosféra v zemi je velmi napjatá. Parlament přijal zákon, který znamená, že celkem 10 % z důchodových úspor bude vyplaceno jako nouzová pomoc na boj s koronavirovou pandemií. Jedním ze slibů Piñery bylo, že se soukromého penzijního systému v Chile nedotkne.
Prezident není populární kvůli protestům proti neoliberálnímu hospodářskému modelu země, díky neshodám ve vládní koalici a také koronavirové krizi. Podle posledního průzkumu podporuje prezidenta 6 % dotázaných. Zatím ale 81 % dotázaných hodnotí krizová opatření Piñerovy vlády jako špatná nebo velmi špatná.
Někteří, například antropolog Pablo Ortuzar, už spekulují o tom, že současný prezident Chile nemusí dokončit své prezidentské období. „Prezident je sám, politicky izolovaný, zatímco se kolem něj hroutí státní struktury,“ míní Ortuzar.
Politolog Daniel Mansuy není v hodnocení Piñery tak radikální, ale není ani optimistický. Tvrdí, že současná konstelace problémů, kterým země čelí, by z Piñery mohla udělat „hrobníka chilského prezidentského systému“. Politolog Andreas Klein z konzervativního německého think tanku Nadace Konrada Adenauera poukazuje na to, že vláda nemá odpovědnost za pandemii a že celkem 24 z posledních 30 letech vládly v zemi středolevé vlády. Piñery by podle něj měl termín dokončit, protože je to správné z demokratického hlediska.
Od října minulého roku probíhaly v Chile masové protivládní protesty, které vyjadřovaly nespokojenost s celým hospodářským a politickým modelem Chile. Nerovnost v Chile je vysoká. Jedno procento nejbohatších vlastní celkem 30 % bohatství země. V reakci na masové protesty slíbila Piñerova vláda ústavní reformu, kterou protestující mimo jiné požadovali. Hlasování o změnách ústavy bylo plánováno na duben, ale bylo odloženo kvůli pandemii koronaviru. Masivní policejní zásahy proti demonstrantům, změny ve vládě, polovičaté reformy, a nakonec i rezignace ministra zdravotnictví zanechaly vládu Sebastiana Piñery ochromenou a bezmocnou.
Problémem je také roztříštěnost chilské politiky, což znamená neexistenci velkých politických bloků, ale spíše atomizovaných sektorů, které spolu uzavírají dočasné dohody. Součástí problému je také roztříštěnost politické opozice.
Další oslovený odborník Mario Alvarez je toho mínění, že Chile potřebuje překonat dosavadní model politického myšlení, což podle něj znamená posílení politického středu. Na zemi čekají v roce 2021 parlamentní i prezidentské volby a také referendum o ústavě. Alvarez zdůraznil, že před zemí jsou další výzvy: překonání koronavirové krize a rozhýbání ekonomiky. Na adresu prezidenta Alvarez řekl: „Piñera už v podstatě rezignoval. Možná je stále ve funkci, ale nevládne.“ Jako hlavní problém Alvarez vidí skutečnost, že neefektivita současné vlády představuje ohrožení důvěry v demokratické instituce v zemi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.