Malijský prezident rezignoval po svém zatčení armádními povstalci. Vzhledem k trojí krizi v této západoafrické zemi panují obavy z budoucnosti…
Prezident západoafrického Mali Ibrahim Boubacar Keïta rezignoval v souvislosti s armádním povstáním. Vlády v zemi se ujal Národní výbor pro spásu lidu, který slibuje stabilizaci země a také vypsání nových voleb.
K povstání a následné rezignaci malijského prezidenta došlo po měsících masových protestů a v důsledku zhoršující se bezpečnostní situace v Mali. Vojenští povstalci v úterý prezidenta země i premiéra zatkli.
Prezident Keïta pak oznámil svoji rezignaci v krátkém prohlášení kolem půlnoci. Vedle toho také vyhlásil rozpuštění Národního shromáždění, malijského parlamentu. Politická opozice, která stála za masovými protesty v posledních měsících, se k situaci hned nevyjádřila. Nicméně opoziční koalice M5-RFP signalizovala podporu povstalcům. Nemělo se prý jednat o vojenský puč, ale o lidové postávání, řekl mluvčí koalice.
OSN odsoudila zatčení prezidenta země, zatímco protestující v ulicích hlavního města vojákům děkovali. Někteří domácí kritici dosavadní vlády ale nejsou z tohoto vývoje nadšení, protože nyní není jasné, kdo vede zemi, která nemá ani prezidenta , ani parlament.
Politická krize v Mali trvala delší dobu po kontroverzních parlamentních volbách a také v souvislosti s kritikou vlády a jejích kroků při (ne)zvládání bezpečnostní situace na severu a v centru země, kde působí mírové jednotky OSN v počtu celkem asi 15 tisíc vojáků. V roce 2012 došlo v Mali k vojenskému převratu, který uvrhl především sever země pod kontrolu militantů. Někteří z nich jsou spojeni s Al-Kajdou. Francouzská vojenská operace v Mali nepřinesla jejich porážku, vedla spíše k přeskupení sil militantů a k jejich expanzi do centra země právě za Keïtiho vlády. Bezpečnostní situace a násilí v zemi se tak spíše zhoršily a rozšířily se do sousedních zemí, Nigeru a Burkiny Faso. Mezitím se nepodařilo přemostit politickým dialogem spory mezi opozicí a vládou. V úterý tak situace vyústila do armádního povstání.
Odborníci nyní varují před tím, že nová situace uvrhne zemi do chaosu. Politolog William Lawrence řekl, že Mali čelí třem typům problémů, je to politická krize, ekonomická krize a bezpečnostní krize. Opozice sice byla jednotná ve svém požadavku na odchod Keïteho, ale neshoduje se už na tom, co dál a kdo má Mali reprezentovat.
Vedle OSN, která chystala na středu expresní zavřené jednání Rady bezpečnosti o Mali, odsoudila vývoj v Mali také Africká unie. Vývoj v Mali odsoudila Francie, která je v Mali silně vojensky a ekonomicky zainteresována, a Spojené státy. Čína prohlásila, že odmítá změnu režimu prostřednictvím násilí.
Připomínáme, že v Mali působí také čeští vojáci v rámci výcvikové mise EUMT. Od června letošního roku velí této vojenské výcvikové misi český generál. V Mali má být celkem 120 českých vojáků.
Psali jsme: