Odborníci upozorňují na rizika spojená s norskými ropnými poli – jednak jde o ekologické škody a jednak o problém ziskovosti.
Norsko plánuje rozšířit těžbu ropy do severních oblastí Arktidy, napsaly noviny The Guardian. Proti rozhodnutí se staví environmentální aktivisté, kteří upozorňují na to, že těžba poškodí citlivý ekosystém oblasti a mohla by vést k vojenskému střetu s Ruskem.
Devět nových těžebních polí Norska by se mělo v budoucnu nacházet ještě severněji, než to v průběhu srpna oznámil Donald Trump pro americkou Aljašku. Odborníci upozorňují na rizika spojená s norskými ropnými poli – jednak jde o ekologické škody a jednak o problém ziskovosti. Upozorňují například na to, že navzdory oteplování oblasti je Arktida stále velmi tvrdou oblastí klimaticky i jinak. Při těžbě tak může dojít k celé řadě problémů. Dalším okruhem rizik jsou vztahy s Ruskem.
Rozhodnutí Norska je důsledkem pokračující krize ropného průmyslu v zemi, řekl k tomu historik se specializací na dějiny ropy Helge Ryggvik Guardianu. Kromě toho se Norsko posunutím hranice, kde je možné ropu těžit, více na sever, pohybuje už na samé hranici oblasti, kterou jsou ochotny akceptovat jiné státy.
Proti udělení licencí na těžbu ropy v severních oblastech Arktidy v Norsku protestovala pondělním otevřeným dopisem celá řada enviromentálních organizací. Vypsané licenční řízení by mělo skončit na začátku 2021.
Zástupce vlády, politický poradce na norském ministerstvu pro ropu a energie Erlend Jordal sdělil, že Norsko má dlouhou zkušenost s rozumnou a bezpečnou těžební aktivitou v Barentsové moři. Země podle něj dodržuje nejstriktnější pravidla z hlediska ochrany zdraví i přírody. Nicméně profesor pro rizika a zdraví Ilan Kelman upozornil na to, že v současnosti neexistuje technologie, která si umí poradit s odstraněním ropných skvrn v arktickém prostředí. (Pozn. red.: Kelman je autorem knihy Disaster by Choice: How our actions turn natural hazards into catastrophes/Volbou ke katastrofě: Jak naše jednání mění přírodní nebezpečí v katastrofu, nakl. Oxford University Press 2020).
Kromě toho je zde také možnost zvýšení napětí se sousedním Ruskem, které v posledních letech modernizovalo svoji jadernou ponorkovou flotilu především v oblasti Ostrova Františka Josefa. Rusko i Norsko jsou signatáři dohody ze Svalbardu, která reguluje hranice a zároveň určuje pravidla pro komerční využití oblasti jednotlivými státy.
Podle Kelmana nemá Rusko zájem na provokacích v oblasti Svalbardu a nikde v Arktidě. Vyhovuje mu kooperace a držet lidi stranou. V případě, že Norsko najednou přijde a řekne, že bude využívat svého práva na těžbu, stojí podle Kelmana otázka, zda se opravdu jedna o fosilní paliva nebo o provokování Ruska, nebo o obojí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.