Jak to, že levicová vláda v Mexiku šetří a pravicová vláda v Brazílii mohutně utrácí?
Fiskální politika dvou největších ekonomik Latinské Ameriky, Mexika a Brazílie, pod tlakem pandemie nového koronaviru výrazně diverguje. V Mexiku je u moci levicově orientovaná vláda, v Brazílii vládne pravice, jejich fiskální politiky se ale nyní od této orientace překvapivě odklánějí.
Pravicová vláda prezidenta Jaira Bolsonara v rámci pandemické reakce otevřela kohoutky a začala utrácet miliony na podporu v nezaměstnanosti. Mezitím v Mexiku vláda Andrese Manuela Lopeze Obradora drží výdaje státu železnou rukou. Článek si všímá, že obě současné strategie se liší od volebních slibů. Bolsonaro sliboval snížení veřejných výdajů a Lopez Obrador naopak boj s chudobou pomocí státních programů a financování.
Ekonomové upozorňují, že Brazílie utratila v rámci své odpovědi na pandemii celkem třikrát víc než jiné rozvíjející se země. V podílu k HDP se jedná o 6,5 %. V případě Mexika pak jenom o 0,7 %. Tato rozdílná politika se promítla i do dalších ekonomických ukazatelů.
Pandemický propad ekonomiky Brazílie činil 9,7 %, v případě Mexika to bylo 17,1 %. Mezi rozvíjejícími se trhy patří Brazílie k těm méně poškozeným z hlediska mediánových dat, mexické ekonomické vyhlídky jsou černé. Podle centrální banky může země očekávat propad HDP za letošní rok o 13 %, bude nejhorší od dob Velké hospodářské krize. I ty nejoptimističtější scénáře odhadují propad kolem 8,8 % HDP.
Výkon brazilské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zvyšuje, takže ekonomové jsou optimističtí, očekávají propad ekonomiky kolem 5,3 % za rok 2020 (průměr), vláda dokonce počítá jen s 4,7 % HDP.
Investoři vidí situaci jinak a z dlouhodobé perspektivy. Šetření vlády mexického prezidenta je pro investory atraktivnější z dlouhodobého hlediska. Mexické dluhopisy by mohly zazářit, zatímco v případě Brazílie ovlivní stav suverénního dluhu politické turbulence.
Bolsonarovy vládní výdaje vylepšily politické vyhlídky vlády, která se topila ve skandálech a čelila kritice za (ne)zvládnutí pandemie. I když se Brazílie stala druhým epicentrem pandemie a nemoci zde podlehlo více než 120 tisíc lidí, podpora prezidenta se obnovila. Podle analytiků za tím stojí vládní podpora ve výši 110 dolarů měsíčně pro 85 milionů nejchudších Brazilců. Minulý týden Bolsonaro přislíbil, že podpora bude v menším finančním rozsahu pokračovat až do konce letošního roku. Tyto výdaje ovšem představují „propast“ v opatrně připraveném rozpočtu na letošní rok. Pro investory se jedná o zdroj obav, které časem mohou mít politickou cenu.
Lopez Obrador naopak říká, že Mexiko bude z dlouhodobého hlediska odměněno tím, že se vyhne dosavadnímu neoliberálnímu modelu vládní pomoci velkým korporacím. Už v době své kandidatury byl Lopez Obrador ve vztahu k výdajům opatrný. Chtěl se vyhnout riziku, že se vláda vydá na milost a nemilost zahraničnímu trhu s dluhy.
Prezident omezil platby do veřejného sektoru, aby našel peníze na své klíčové projekty. Ty se týkají oblasti sociálního státu a infrastruktury. Skromná pandemická pomoc státu mířila na volební základnu: chudé a staré. Vláda také přislíbila půjčky malému byznysu.
Někteří ekonomové jsou ale přesvědčeni, že se prezident Lopez Obrador z hlediska dlouhodobých dopadů tvrdého propadu ekonomiky přepočítal, protože opomněl, že většina Mexičanů pracuje pro středně velké nebo malé firmy, které bez podpory vlády nemohou přežít.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.