Jaký je smysl tureckého posilování vztahů s Ázerbájdžánem v oblasti jižního Kavkazu?
Ruský specialista v oblasti mezinárodních vztahů Andrej Arešev se vrátil k nedávnému společnému ázerbajdžánsko-tureckému vojenskému cvičení a ke sporům o Náhorní Karabach v širších souvislostech. Záměrem autora bylo rozšifrovat o co Erdoganovu Turecku v oblasti Kavkazu dnes vlastě jde.
V době poslední návštěvy tureckého prezidenta v ázerbajdžánském Baku letos v únoru byly dosaženy dohody o nákupu turecké vojenské techniky v hodnotě 200 milionů tureckých lir Ázerbájdžánem. Návštěva ukázala pokrok v celé řadě dalších oblastí. Mezi jinými v ekonomické spolupráci, kde si obě země stanovily do roku 2023 zvýšit objem společného obchodu na 15 miliard dolarů (v roce 2019 se jednalo o 4,5 miliardy). Předmětem debat byly i vzájemné investice (ty ázerbajdžánské v Turecku zatím převažují) a nové investiční projekty. V souvislosti s otevřením Transanatolského plynovodu posílila role Ázerbájdžánu na tureckém trhu s plynem. Obě země připravují také společnou mediální platformu proti „černé propagandě“.
V Baku jsou přesvědčeni o tom, že strategická aliance s Tureckem na základě hesla bývalého prezidenta země Hejdara Alijeva „jeden národ, dva státy“ je zárukou stability a míru, ale také regionální spolupráce.
Naopak, sousední Arménie neskrývá svoje obavy z posilování vojenské a politické spolupráce obou zemí v kontextu nevyřešeného územního sporu o Náhorní Karabach.
Turecko dalo v souvislosti s posledními červencovými šarvátkami v Náhorním Karabachu k dispozici Ázerbájdžánu svoje vojenské vybavení. Nyní, když má Baku Turecko na své straně, hovoří stále více o eskalaci konfliktu. Po rezignaci ministra zahraničí Elmara Mamadjarova Baku zvolilo ofenzívnější rétoriku ve svých politických a diplomatických vztazích k Rusku hlavně v souvislosti s rusko-arménskou spoluprací ve vojenské a diplomatické oblasti. Na řadu přišla dokonce obvinění Ruska z toho, že chce narušovat fungování plynovodu do Turecka. Nemělo by nám uniknout, píše dále autor článku, že důležitým prostorem kooperace Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie je bezpečnost plynové infrastruktury.
Článek naznačuje, že oblast společné hranice mezi Ázerbájdžánem a Arménií v oblasti Nachičevanské enklávy by se mohla stát dalším horkým bodem napětí. Fakt, že tato oblast má společnou hranici s Tureckem zjednodušuje dvoustranou spolupráci, jak ukázala série nedávných vojenských cvičení v této oblasti. Turecká média navíc otevřeně mluví o možnosti právě tady otevřít vojenskou základnu Turecka, konkrétně v Nachičevanu a Abšeronu. Autor má za to, že Turecko už ponechalo na území Ázerbájdžánu svá stíhací letadla F-16 i s posádkou. Jerevan na to reagoval zorganizováním vlastních vojenských cvičení a také aktivováním „blízkovýchodního vektoru“ své zahraniční politiky. Vedle toho Arménie posílila vztahy s Řeckem a s Kyprem. Arménský ministr zahraničí byl také na jednání v Egyptě, který má obavy z ambicí Turecka.
O co se Turecko snaží? Je pravděpodobné, že chce vytvořit novou dodatečnou platformu pro zahraničněpolitické vyjednávání s Ruskem v otázkách, které Ankaru zajímají rozhodně nejen na jižním Kavkazu. Vedle bilaterálních vztahů s Ázerbájdžánem a se zeměmi Střední Asie, byla posílena kooperace v Turkické radě. Turecko se tak tedy nabízí jako regionální lídr v oblasti Středního východu, Severní Afriky, částečně i Balkánu a Kavkazu k prosazení svých zájmů, včetně těch ekonomických.
Psali jsme:
- Mezi Arménií a Ázerbájdžánem došlo k pohraniční přestřelce
- Turecká armáda se účastní vojenského cvičení v Ázerbájdžánu
- Přítomnost turecké armády v Ázerbájdžánu je závažnou eskalací
- Nový plynovod z Ázerbájdžánu bude v Turecku konkurovat ruskému plynu
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační foto: Fotografie od uživatele Aydın Kiraz ze služby Pexels