Bez očkování zní jednoduchý recept proti nemoci takto: testování, trasování, rozestupy a jasná komunikace. Proč to některé vlády nezvládají?
Očkování tu nebude ještě celé měsíce a politici musejí jednat na základě této skutečnosti, míní týdeník The Ecomomist (26. 9. 2020, str. 9) ve svém úvodníku, který se ptá, proč některé vlády stávající pandemii nezvládly.
V úvodu textu se píše, že během posledních 9 měsíců si pandemie vyžádala po celém světě 1 milion lidských životů a je možné, že další milion v záznamech chybí. Covid-19 se jak lavina žene rozvojovým světem, jen v Indii nyní mají 90 tisíc případů za den. V některých evropských zemích věřili, že nemoc překonali, ale nyní se potýkají s druhou vlnou. V USA již zemřelo přes 200 tisíc lidí.
Tato čísla představují mnoho utrpení. Navíc má nemoc pro lidi, kteří ji překonali, v některých případech dlouhodobé důsledky. Kolem 1 % lidí trpí poškozením plic nebo únavou. Panují také obavy, že sezonní chřipka povede k dalšímu zatížení zdravotního systému.
The Economist píše, že je nutné brát v úvahu tři věci. Statistiky obsahují dobré i špatné zprávy. Léčba a léky dokázaly udělat z nemoci covid-19 méně smrtelnou nemoc. Brzy bude k dispozici očkování a nové léky. Navíc mají společnosti i za současného stavu možnost udržet chorobu pod kontrolou. Přesto mnohé vlády právě v případě veřejného zdravotnictví nedostávají svým povinnostem vůči lidem. Vlády musejí jednat lépe, protože nemoc tu bude ještě měsíce či roky.
Z hlediska čísel platí, že zvýšený počet nakažených souvisí s vyšším počtem testovaných. Díky většímu počtu testování se zdá, že se smrtelnost nemoci snižuje. V zemích jako Indie, kde je průměrný věk 28 let, je méně úmrtí. Snížení úmrtnosti je ale také znakem pokroku v medicíně, protože lékaři získávají o nemoci lepší znalosti a mohou reagovat rychleji. Úmrtí je nyní v Evropě o 90 % méně než na jaře, tento rozdíl se však sníží, jakmile se nemoc rozšíří mezi rizikové skupiny.
I za optimálních okolností bude nemoc lidi trápit dlouho do roku 2021. I když bude k dispozici vakcína, nikdo nečeká, že její účinek bude stoprocentní. Výroba miliard dávek zabere celý příští rok. Povede se boj o to, kdo by měl být očkován jako první, ale průzkumy v řadě zemí ukazují, že zhruba čtvrtina dospělých o očkování nestojí a bude se mu bránit.
Z toho vyplývá, že v nejbližší době budou efektivními zbraněmi proti covidu-19 pouze testování, trasování, rozestupy a jasná vládní komunikace. Nic z toho není záhadou, přesto vlády zemí jako USA, Velká Británie, Izrael a Španělsko situaci i nadále katastroficky nechápou.
Politicky problematická je volba správného přístupu, výběr na škále od úplného uzavření s účinnou ochranou obyvatel po fungování bez omezení. Švédsko se vydalo druhou cestou, úmrtnost má 58,1 na 100 tisíc obyvatel a propad HDP v hodnotě 8,3 %. Oba údaje jsou horší než v případě Finska, Dánska a Norska.
I totální uzavření (např. dnešní Izrael) je důsledkem chybné politiky, navíc je drahé a neudržitelné.
Vlády tedy musejí hledat kompromisy, které mají největší ekonomický a společenský smysl: roušky jsou levné, dostupné a fungují, otevření škol (Německo, Dánsko) je společensky prospěšné, otevírání barů nikoliv, píše The Economist. Vlády, jako například ta britská, které vyštěkávají nová a nová nařízení, budou mít problém, aby je vůbec někdo opravdu poslouchal. Naopak vlády, které zásady ochrany sice určí, ale přizvou k jejich tvůrčí aplikaci celou společnost, dokáží chorobě vzdorovat dlouhodobě.
Když se onemocnění novým koronavirem objevilo, vlády byly zaskočeny a „šláply na brzdu“. Dnes už podobnou omluvu nemají. Španělsko spěchalo s návratem k normálu a situaci podcenilo. Británie stále nemá fungující testování, ačkoliv počty onemocnění od července rostou. Americká Centra pro kontrolu nemocí a prevenci ztratila prestiž díky chybným postupům, špatnému vedení a ponižování, kterého se průběžně dopouštěl prezident Trump. Izrael se stal obětí arogance a politických sporů.
Pandemie neskončila, ale poleví. Vlády musejí držet situaci pevně v rukou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.