Další turecké bodnutí do zad?

Nepotvrzené informace o účasti turecké stíhačky F-16 ve střetech v Náhorním Karabachu posunuly konflikt na novou úroveň, míní ruské noviny.

Třetí den vyostření arménsko-ázerbajdžánského konfliktu o Náhorní Karabach posunul konflikt na novou úroveň, napsaly ruské noviny Kommersant. Podle informací arménské strany mělo dojít k sestřelení arménského letadla Su-25 tureckou stíhačkou F-16. Turecké letadlo mělo proniknout 60 km do území Arménie a útočit zde na její obydlená místa. Přičemž údery údajně prováděly ázerbajdžánské Su-25 a drony. Arménské letadlo se snažilo zastavit protivníka, ale bylo sestřeleno.

Den před tím Jerevan tvrdil, že se na území Ázerbájdžánu nachází několik tureckých letadel F-16, další vojenská technika a malý kontingent vojáků. V zemi mohli zůstat po ukončení společného vojenského cvičení v červenci.

Ázerbajdžánská strana nicméně kategoricky odmítá tureckou účast v bojích, a dokonce i jakoukoliv možnost turecké účasti v probíhajícím konfliktu. Ankara svou účast také odmítla. Představitel ministerstva obrany Ázerbájdžánu krátce před incidentem zdůraznil, že země nemá ve své výzbroji stíhačky F-16. Odpovídal na otázku na to, zda se tento typ letadel bojů o Karabach účastní.

Více:

O co jde Turecku na Kavkazu

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev a arménský premiér Nikola Pašinjan pak na obrazovce ruského kanálu Rossija 24 vyjasňovali, kde je vlastně pravda. Pašinjan řekl, že Turecko „hledá důvod pro to, aby se mohlo šířeji v konfliktu angažovat…hledají důvod, aby mohli vyslat armádu do Nachičevanu (ázerbajdžánská enkláva, oddělená od území Ázerbájdžánu úzkým arménským územím – pozn. red.)“. Premiér zopakoval, že turecká vojska v Ázerbájdžánu zůstala po skončení vojenského cvičené.

Ilham Alijev tvrdil, že Turecko „není stranou konfliktu, nijak se ho neúčastní a není k tomu žádný důvod“. Alijev také řekl, že informace o turecké stíhačce nejsou doložené a obvinil Arménce z toho, že se snaží prostřednictvím lživých zpráv oslabit bojeschopnost ázerbajdžánské armády.

Kommersant ale píše, že zbavit se obvinění z účasti Turecka v arménsko-ázerbajdžánském konfliktu se dá jen těžko ve světle slov tureckého ministra zahraničních věcí Mevlüta Çavuşoğlua: „Jsme s Ázerbájdžánem. Za stolem i na bitevním poli.“ Ministr řekl, že Turecko chce vyřešit náhornokarabašský problém, aby na Kavkaze byl mír a stabilita.

Alijev dal najevo, že Baku od Jerevanu čeká změnu rétoriky v rozhovorech. Tvrzení, že Náhorní Karabach je Arménie a tečka, je podle Alijeva překážkou pro jakýkoliv proces diplomatických rozhovorů.

Ozbrojený konflikt se například dotkl města Vardenis na pomezí neuznané republiky Náhorní Karabach a Ázerbájdžánu. Arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že sem podnikla útoky ázerbajdžánská strana – zatímco ta propagandisticky tvrdila, že odsud arménská armáda zaútočila na sousední ázerbajdžánské území Daškesan. Teoreticky je jakýkoliv útok na území, které je mezinárodně uznáno jako území Arménie, důvodem pro to, aby se do konfliktu vmísila také Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti, která představuje hlavní bezpečnostní organizaci v postsovětském prostoru. Arménie je jejím členem, podobně jako Rusko.

Psali jsme:

Přítomnost turecké armády v Ázerbájdžánu je závažnou eskalací

Představitel Arménie u Organizace, Viktor Bijagov k tomu řekl, že zeměpisného rozšíření konfliktu může vést k  bezprostřednímu ohrožení a suverenity Arménie. V takovém případě „začnou fungovat odpovídající vojensko-politické mechanismy reakce na vnější agresi.“ Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil nynější situaci za téma pro hlubší analýzu uvnitř Organizace, ale jinak se zdržel dalších komentářů kvůli citlivosti tématu.

Kommersant připomíná, že k tomu, aby se Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti v konfliktu angažovala, musí dostat oficiální žádost. K tomu ovšem ze strany Arménie nedošlo. Zatím věc zůstává podle informací arménského velvyslance v Moskvě tématem probíhající diskuze.

V případě situace na bojišti to zatím vypadá, že navzdory oficiálním a protiřečícím si vyjádřením se ani Ázerbájdžánu a ani Arménii nepodařilo dosáhnout vojenského průlomu, končí Kommersant.

Další informace v souvilostech:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Alan Wilson from Stilton, Peterborough, Cambs, UK – General Dynamics F-16C ’89-0037’, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51041784

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.