Jaký má pandemie dopad na média?

Koronavirus připomněl lidem hodnotu tradičních zdrojů zpráv a to, že na kvalitní žurnalistice záleží, uvádí nová zpráva za rok 2020.

Institut agentury Reuters analyzuje za rok 2020 dopady epidemie koronaviru na média, zamýšlí se nad „novým digitálním chováním“, významem sociálních sítí ve zpravodajství, ale i ochotou uživatelů platit za kvalitní obsah. Přinášíme malou ukázku:

Zatím není jasné, jak pandemie koronaviru ovlivní úroveň plateb za online zprávy. Počáteční nárůst využití zpráv těsně před začátkem krize vedl k optimismu, že brzy bude následovat nárůst placeného předplatného. Zároveň však bylo mnoho lidí postiženo finančně, což znamená, že možná budou muset činit těžká rozhodnutí o tom, co si mohou a nemohou dovolit.

Dopad na sdělovací prostředky

Koronavirová krize má hluboký dopad nejen na naše zdraví a naše komunity, ale také na sdělovací prostředky. Většina výzkumu prezentovaného v letošní zprávě Digital News Report byla shromážděna předtím, než virus zasáhl mnoho zemí. Z poznatků vyplývá, že krize velmi pravděpodobně zrychlí dlouhodobé strukturální změny směrem k více digitálnímu, mobilnějšímu a mediálnímu prostředí, kde budou dominovat platformy.

Převážná část této zprávy je založena na datech shromážděných průzkumem mezi více než 80 000 lidmi ve 40 zemích a odráží využití médií v lednu a únoru těsně předtím, než se rozšířil koronavirus. Zdokumentovali jsme tyto klíčové trendy: změny v přístupu lidí ke zprávám, nízká důvěra a rostoucí zájem o dezinformace – s tím vším novináři, redaktoři, politici a úředníci v oblasti veřejného zdraví bojovali, aby v posledních několika měsících oslovili obyčejné lidi.

Víme, že tato krize přinejmenším dočasně podstatně zvýšila množství a frekvenci spotřeby zpráv a ovlivnila postoje ke sdělovacím prostředkům. Zachytili jsme to ve druhé sadě údajů z průzkumů shromážděných v dubnu, kdy v některých zemích vrcholila krize. To nám pomohlo vidět dopad krize z hlediska zpravodajských zdrojů a také nám to připomnělo kritickou roli, jakou sdělovací prostředky hrají v době národní krize.

Na žurnalistice záleží

Letošní zpráva přichází uprostřed globální pandemie, která nemá v moderní době obdoby a jejíž ekonomické, politické a sociální důsledky se stále vyvíjejí. Závažnost této krize posílila potřebu spolehlivé a přesné žurnalistiky, která by mohla informovat a vzdělávat obyvatelstvo, ale také nám připomněla, jak jsme se stali otevřenými vůči spiknutím a dezinformacím.

Novináři již nekontrolují přístup k informacím, zatímco větší spoléhání se na sociální média a další platformy poskytuje lidem přístup k širší škále zdrojů a „alternativních faktů“, z nichž některé jsou v rozporu s oficiálními radami, zavádějící nebo jednoduše falešné.

Na žurnalistice záleží a je po ní opět poptávka. Problémem vydavatelů však je, že tento mimořádný zájem produkuje ještě menší příjem – protože inzerenti se připravují na nevyhnutelnou recesi a pokles příjmů z tisku. Na tomto pozadí je pravděpodobné, že se dočkáme dalšího posunu směrem k digitálnímu předplatnému a dalším modelům plateb čtenářů, které se v posledních několika letech ukázaly jako velmi slibné.

Ptáme se také na důsledky pro společnost, pokud zmizí více kvalitních informací za “placenými stěnami” (paywally), což je dilema, které se během této zdravotní situace stalo reálnějším. Při pohledu do budoucnosti si vydavatelé stále více uvědomují, že dlouhodobé přežití bude pravděpodobně zahrnovat silnější a hlubší propojení s publikem online, a proto jsme také zkoumali rostoucí význam e-mailů a podcastů, formátů, které jsou nasazovány ve větším počtu ve snaze zvýšit angažovanost a loajalitu.

Psali jsme:

Důvěra v média se celosvětově zhoršuje. Rostoucím problémem je také informační nerovnost

Koronavirus připomíná lidem hodnoty tradičních zdrojů zpráv

Za posledních 9 let ukázaly naše údaje, že online zprávy převládají nad televizí a jsou nejčastěji používaným zdrojem zpráv v mnoha zemích, na které se vztahuje náš online průzkum. Zároveň podíl tištěných novin nadále klesal, zatímco sociální média se po prudkém nárůstu vyrovnala.

Dezinformace a dezinformační kanály

Více než polovina (56 %) našeho vzorku ve 40 zemích zůstává znepokojena tím, co je na internetu pravdivé a co falešné, pokud jde o zprávy. Obavy jsou nejvyšší v částech globálního jihu, jako je Brazílie (84 %), Keňa (76 %) a Jižní Afrika (72 %), kde je vysoké využívání sociálních médií a tradiční instituce jsou často slabší. Nejnižší úroveň znepokojení je v méně polarizovaných evropských zemích, jako je Nizozemsko, Německo a Dánsko.

Není jistě žádným překvapením, že lidé považují sociální média za největší zdroj obav z dezinformací (40 %), daleko před zpravodajskými weby (20 %), aplikacemi pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp (14 %), a vyhledávači jako Google (10 %).

Změna obchodních modelů a nárůst placeného obsahu

Je příliš brzy předvídat plný dopad krize COVID-19 na zpravodajský průmysl, ale je téměř jisté, že bude katalyzátorem pro další snižování nákladů, konsolidaci a ještě rychlejší změny v obchodních modelech. Zatímco někde dochází k nárůstu digitálního předplatného, někteří vydavatelé tvrdí, že příjmy z reklamy klesly až o 50 % a mnoho novin omezilo nebo zastavilo tisk fyzických kopií a propustilo zaměstnance. V Austrálii zastavila společnost News Corporation tiskovou produkci přibližně 60 novin, zatímco ve Velké Británii analytici varují, že až třetina novinářů v médiích může v důsledku pandemie přijít o práci.

To vše klade větší důraz na platební modely čtenářů online – včetně předplatného, členství, darů a mikroplateb – a na otázku důvěry, která je jejich základem. Za posledních 12 měsíců začalo více vydavatelů zpoplatňovat obsah nebo zpřísňovat platební brány, což začíná mít dopad.

V různých zemích jsme zaznamenali výrazné zvýšení procentního podílu plateb za online zprávy, včetně skoku o 4 procentní body ve Spojených státech na 20 % a osmi bodů v Norsku na 42 %. Zaznamenali jsme také zvýšení v Portugalsku, Nizozemsku a Argentině, přičemž průměrná úroveň plateb vzrostla také v devíti zemích, které sledujeme od roku 2013.

Závislost na chytrých telefonech dále roste

Více než dvě třetiny (69 %) lidí nyní používají každý týden chytrý telefon pro sledování zpravodajství, a jak jsme viděli, tato zařízení podporují růst kratšího videoobsahu prostřednictvím platforem třetích stran, i zvukového obsahu (jako jsou podcasty). U těch, kteří používají chytré telefony jako hlavní zařízení pro zprávy, je mnohem větší pravděpodobnost, že k nim budou mít přístup prostřednictvím sociálních sítí.

Krize a nové digitální chování

Ve stávající krizi se také objevilo nové digitální chování a to bude mít pravděpodobně dlouhodobé důsledky. Mnoho lidí se poprvé připojilo ke skupinám na Facebooku nebo WhatsAppu a zapojilo se do místních skupin. Mladí lidé spotřebovali více zpráv prostřednictvím služeb jako Instagram, Snapchat a TikTok. Videokonference se ukázaly jako nová platforma pro osobní komunikaci, ale také se změnila tvář vládních tiskových konferencí.

Sdělovací prostředky přijaly tyto nové technologie z hlediska práce na dálku, ale také z hlediska výroby a distribuce obsahu. Největší dopad viru bude pravděpodobně ekonomický, přičemž místní a národní média již snižují počet zaměstnanců nebo publikují méně často.

Krize koronaviru vede k cyklickému poklesu ekonomiky, který poškozuje každého vydavatele, zejména vydavatele založeného na reklamě, a pravděpodobně dále urychlí stávající strukturální změny v prostředí digitálních médií, pokud jde o chování publika, výdaje za reklamu a výnosy čtenářů.

Alternativy plateb čtenářů, jako je předplatné, členství a dary, se přesunou do centra pozornosti, ale jak ukazuje náš výzkum, je pravděpodobné, že to prospěje relativně malému počtu vysoce důvěryhodných národních titulů i menších mediálních značek. Krize v místních médiích se bude prohlubovat s více výzvami k podpoře od vládních a technologických společností – se všemi problémy, které to s sebou přináší, pokud jde o nezávislost médií.

Jako by to nestačilo, závislost na agregovaném a mobilním obsahu znesnadnila novým mediálním značkám navazování přímých vztahů se spotřebiteli. Naše zpráva ukazuje, že mladší uživatelé, zejména ti, kteří nyní přicházejí do dospělosti, jsou ještě méně spojeni se zpravodajskými platformami a více závislí na sociálních médiích.

Efektivnější distribuce formátů (video, podcasty, e-maily a oznámení) může pomoci, ale většina vydavatelů se i nadále snaží hlouběji zapojit další generace a ostatní tvrdě zasažené skupiny. Obecněji řečeno, obavy z dezinformací zůstávají vysoké, zatímco důvěra ve zprávy v mnoha zemích stále klesá.

Navzdory tomu existují náznaky naděje. Krize COVID-19 jasně prokázala hodnotu spolehlivých důvěryhodných zpráv pro veřejnost, ale také pro tvůrce politik, technologické společnosti a další, kteří by mohli jednat o podpoře nezávislých zpravodajských médií. Kreativita novinářů se také dostala do popředí při hledání flexibilních způsobů, jak vytvářet zprávy za extrémně obtížných okolností.

Ověřování faktů (Fact-checking) se stalo ještě důležitějším pro provoz redakcí, široce zvyšovalo digitální gramotnost a pomáhalo čelit mnoha konspiračním teoriím na sociálních médiích i jinde.

Další měsíce budou rozhodující pro utváření budoucnosti zpravodajského průmyslu. Mnoho zpravodajských organizací jde do tohoto období s jasnější představou (než kdy dříve) o hodnotě svého produktu, i když okamžitý výhled vypadá nejistě.