Kyperský příklad ukazuje dlouhodobé neúspěchy snah Evropské unie regulovat občanství na prodej.
Kypr po skandálu se „zlatými pasy“, který původně odhalila reportáž televize Al Jazeera (zde), zrušil schéma, které za úplatu (či „investice“) nabízelo zisk kyperského občanství, cestovního pasu a volného cestování po EU.
Vzápětí se však role Kypru chopily nové země, které na podobném principu nabízejí bohatým investorům cestovní pas, například Černá Hora, která v současnosti vede rozhovory o členství v EU.
Kyperský příklad ukazuje dlouhodobou neschopnost Evropské unie regulovat programy, které nabízejí občanství na prodej. Otázkou ale je, zda blok nástroje k jejich regulaci vlastně vůbec má.
Podle Eky Rostomašviliho z Transparency International tyto programy umožňují zkorumpovaným lidem, někdy dokonce lidem, kteří doslova „vybrakovali“ rozpočty svých zemí, aby se uchýlili do poklidného přístavu EU. Představují však „riziko korupce pro samotné členské země“, dodal.
Pozornost vedle Kypru poutají další dvě členské země, Malta a Bulharsko, které nabízejí občanství výměnou za investice. Ovšem „zlatá víza“ nabízejí i další země EU, patří k nim Francie a Rakousko, mimo EU potom Velká Británie. V těchto případech se jedná o „víza“, která otevírají cestu k občanství po uplynutí určité doby pobytu.
Kypr svůj program zlatých cestovních pasů ukončil poté, co televize Al Jazeera zveřejnila záběry kyperského předsedy parlamentu a dalšího poslance, jak pomáhají žadateli s jeho získáním. Oba sice tvrdí, že se ničeho nedopustili, ale na své pozice rezignovali.
Kyperský příklad zviditelňuje šíři problémů, které jsou spojeny s prodejem občanství a místa pobytu, od neudržitelných cen místních nemovitostí po praní špinavých peněz. K získání pasu bylo nutné koupit nemovitost za minimálně 2 miliony euro. Od roku 2013, kdy Kypr tento program spustil, bylo vydáno tisíce pasů za úhrnnou cenu 6 miliard euro v nemovitostech,
Hlavní obavy se týkají toho, že schéma láká lidi s podivnými finančními a politickými konexemi. Programy získání občanství nebo místa pobytu tak odhalily problematickou praxi EU: žadatelé díky „velkorysým“ pravidlům některých členských zemích totiž získávají volný vstup i do zemí, které mají mnohem tvrdší kontrolní mechanismy.
Brusel nyní říká, že zvažuje právní kroky vůči Kypru, Maltě a Bulharsku.
Informace přinesly noviny Financial Times z 19. října 2020, strana 2.