Podle průzkumů veřejného mínění nahrazení nové ústavy podpoří dvě třetiny voličů.
Chilané v neděli hlasují v referendu o osudu ústavy z doby diktatury generála Augusto Pinocheta a o tom, zda tuto ústavu nahradí text nový, který by vypracovala zvláště zvolená rada občanů.
Nová ústava byla jedním z hlavních požadavků bezprecedentních masových protestů v Chile, které začaly v říjnu roku 2019. V prosinci se chilské politické strany dohodly na referendu o nové ústavě.
Zastánci staré pinochetské ústavy vidí její zrušení jako „krok do prázdnoty“. Ústava měla podle jejich mínění udělat z Chile nejstabilnější ekonomiku svobodného trhu v regionu. Kritici ústavy naopak míní, že ústava dává přednost soukromým zájmům a rozděluje přístup ke zdravotní péči, vzdělání a důchodům podle příjmu.
Podle ředitele MMF pro západní hemisféru Alejandra Wernera by mohlo přijetí nové ústavy vést k „nové éře, ve které jsou prvky chilského úspěchu udrženy ve vztahu k ekonomickému růstu, ale doplněny sociální agendou.“ Riziko však podle něj představuje sociální ekonomika bez makroekonomické opěry.
Podle průzkumů veřejného mínění požadavek nové ústavy projde, má podporu celkem dvou třetin voličů.
V nedělním všeobecném hlasování voliči schválí nebo zamítnou přípravu nové ústavy. Poprvé v chilských dějinách budou v referendu také odpovídat na otázku, zda by měl být nový text napsán ústavním konventem zvláště zvolených občanů, nebo konventem složeným z poslanců a občanů. O nové ústavě pak rozhodne nové referendum.
Nedělní hlasování doprovází nervozita kvůli nedávným násilným nepokojům a také silné sanitární opatření kvůli koronaviru.