Jako každou neděli i dnes nabízí Jan Schneider další díl pravidelného průvodce jazzovou hudbou.
Nelekejte se, i když to začíná jako Jiří Šlitr ve svém slavném skeči s banjem (Jonáš a Doktor Matrace). Toto je The Klezmer Conservatory Band, který hraje pradávný hudební motiv, zvaný Meron Nign (nápěv z radostných oslav výročí narození rabína Šim’ona bar Jochaje, dle tradice autora knihy Zohar, v obci Meron pod stejnojmennou horou na severu Galileje). Úžasné aranžmá! Toto je jeden z nevysychajících praménků, z nichž vznikl jazz.
Jihafrický skladatel, pianista a saxofonista Abdullah Ibrahim (aka Dollar Brand) složil skladbu „Black and Brown Cherries“ s velmi známým, skoro až „vlezlým“ motivem. Naštěstí se ho kapela nabaží dříve, než posluchač, který pak může s požitkem sledovat, v jakou smršť se to vyvine, díky altsaxofonistovi Carlosi Wardovi, kontrabasistovi Essiet Okun Essietovi a zejména bubeníkovi Donu Mumfordovi. Tomu říkám elixír, dálkový přenos energie!
Zvláštní zážitek jsem měl při poslechu skladby Milonga de la humildad. Zpívá Španěl Jesús Sallabera s polskou skupinou Bocadorada, a právě možná i díky těm Polákům jsem měl pocit, že to je prostě další fantastický gajdoš s gajdami (zajímavé, název „gajdy“ prý pochází zjednodušením přes „gaita“ z arabského „ghaydha“) – holt, není žádná multikulti, protože kultura je jen jedna, a buď je, nebo není. Je však zajímavé sledovat, z jakých všech zdrojů se napájí, a jak jsou ty kořeny vzájemně propojené …. tak příkladně toto je autentické polské flamenco.