Proč byl novinář Chášukdží zavražděn?

Před dvěma lety byl zavražděn novinář Džamál Chášukdží. Filmový dokument přináší svědectví o zločinu, který se odehrál na saúdském konzulátu v Istanbulu.

Filmový dokument Deutche Welle rekonstruuje osobní plány a přesuny Džamála Chášukdžího v jeho posledních dnech. Rovněž zkoumá záznamy, úniky informací a zprávy týkající se jeho atentátu, jakož i motivace, které mohly Saúdskou Arábii vést ke spáchání tak šokujícího zločinu.

Klíčovým prvkem filmu je exkluzivní svědectví z blízkého kruhu Chášukdžího, mimo jiné jeho snoubenky Hatice Cengizové, která vypráví o svém emocionálním boji při vyrovnání se s jeho smrtí a vlastní bolestí, protože neví, kde je jeho tělo. Dokument také odkrývá, jak saúdská vláda k incidentu přistupovala, včetně pokusů o ututlání událostí.

V rámci dokumentu navštívíme Londýn, Washington, Istanbul a Montreal; vyslechneme rozhovory s Chášukdžího přáteli, bezpečnostními experty, analytiky a aktivisty. Události kolem Chášukdžího zabití a samotného atentátu jsou rekonstruovány také za pomoci leteckých fotografií, grafiky a animací, včetně archivních záběrů.

Zvláštní zpravodajka OSN Agnès Callamardová případ okomentovala: „Existují věrohodné důkazy, které vyžadují další vyšetření zapojení vyšších saúdských úředníků do zločinu, včetně samotného korunního prince Mohammeda bin Salmána.“

Kronika jedné vraždy

„Nemohu dýchat.“ To byla poslední slova Džamála Chášukdžího. Přepis zvukového záznamu zachytil děsivou scénu, kdy novinář bojuje proti skupině lidí odhodlaných ho zabít… zaznamenává také zvuky pilky při rozřezávání Chášukdžího těla. Dále byla zachycena řada telefonních hovorů. Turečtí představitelé se domnívají, že hovory byly směrovány k výše postaveným osobám v Rijádu a informovaly je o tom, jak se věc vyvíjí.

Jak vyplynulo z článku BBC, byl konzulát odposloucháván tureckou zpravodajskou službou – plánování i poprava byly zaznamenány. Britská advokátka, baronka Helena Kennedyová, byla jednou z mála, kdo nahrávky slyšel: „Je hrůzostrašné slyšet strach v něčím hlase, mrazí vás z toho po celém těle.“ Dále popisuje detaily z konverzace mezi členy saúdského zabijáckého komanda. „Slyšíte, jak se smějí… Čekají s vědomím, že ten člověk tam přijde, bude zabit a rozřezán.“

Proč byl Chášukdží na obtíž?

„Chášukdžího kritika byla hodně zaměřena na nového korunního prince Muhammeda bin Salmána. MBS, jak je známo, byl mnoha lidmi na Západě obdivován. Byl viděn jako reformátor s novou vizí pro svou zemi, ale doma (v Saúdské Arábii) šel tvrdě proti disentu a Chášukdží to zdůrazňoval na stránkách novin Washington Post. To nebyla image, kterou chtěl korunní princ představovat. Salmána to obzvlášť popuzovalo a stále žádal své pobočníky, aby s tímto problémem, tedy s Džamálem, něco udělali… A v Istanbulu se Saúdům nabídla příležitost to s Chášukdžím ,vyřešit‘.“

Plánovaná svatba a návštěva konzulátu v Istanbulu

Chášukdží z obav o svou bezpečnost pobýval od roku 2017 ve Spojených státech a přispíval do amerického deníku Washington Post. Od začátku roku 2018 navštěvoval stále více Turecko, kde se několikrát setkal i s prezidentem Erdoğanem, jehož přívržencem se stal. V Istanbulu se seznámil s doktorandkou Hatice Cengizovou, s níž se chtěl po rozvodu oženit, a proto dvakrát navštívil saúdskoarabský generální konzulát v Istanbulu – nejprve 28. září a poté 2. října 2018, kdy tam byl zavražděn.

V příspěvku pro Washington Post Cengizová napsala, že když Chášukdží navštívil konzulát poprvé (neohlášeně) 28. září, zaměstnanci ho přijali srdečně. Podle agentury Reuters zaměstnanci sdělili Chášukdžímu, že se bude muset vrátit, aby dokončil vyřízení potřebných listin.

Osudný 2. říjen

Chášukdží zavolal na konzulát 2. října ráno a bylo mu řečeno, aby si vyzvedl dokumenty ve 13 hodin ještě ten den. Dorazil s Cengizovou, dal jí své dva mobilní telefony a řekl jí, že pokud se nevrátí, má zavolat Yasinu Aktayovi, jeho příteli, který pracuje jako asistent tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Když se asi o tři hodiny později Cengizová zeptala personálu konzulátu, kde je její snoubenec, bylo jí řečeno, že opustil areál bez jejího povšimnutí. Cengizová okamžitě zavolala Aktayovi a vysvětlila mu, že Chášukdží vešel na saúdský konzulát, ale nevrátil se.

Ve zprávě zvláštní zpravodajky OSN Agnès Callamardové na straně 21 (odstavec č. 99) se dočteme: Aktay si nebyl jistý, jak postupovat, tak zavolal příteli – jednomu saúdskému disidentovi a ten se vztekal, že „mnohokrát“ řekl Chášukdžímu, aby nikdy nevstupoval na konzulát. Disident navrhl, aby se Aktay obrátil na prezidenta Erdogana. Na základě této rady se Aktay obrátil na kancelář prezidenta Erdogana a vedoucího turecké národní zpravodajské organizace. Aktay řekl: „Prezident Erdogan byl informován… a otázka zmizení Džamála Chášukdžího byla vzata vážně. “

Yasin Aktay si vzpomíná, že volal saúdskému velvyslanci v Turecku, který byl tou dobou v Ankaře. „Řekl mi, že je to poprvé, co o tom slyší, ať mu dám 10 minut, že zavolá na konzulát a ozve se mi. Neozval se. Volal jsem a psal esemesky, neodpověděl.“

3. října přišli Turečtí a saúdští úředníci s protichůdnými zprávami o místě pobytu Chášukdžího. Rijád uvedl, že novinář opustil místo krátce po vyřízení záležitostí. 6. října turečtí představitelé uvedli, že věří, že novinář byl pravděpodobně zabit uvnitř saúdského konzulátu. Washington Post, pro který Khashoggi psal, uvedl nejmenované zdroje, podle nichž turečtí vyšetřovatelé mají za to, že 15členný tým „dorazil ze Saúdské Arábie“, aby muže zabil.

4. října turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Saúdskou Arábii, aby prokázala, že Chášukdží opustil konzulát v Istanbulu. Turecko také požádalo o povolení prohledat místo. Americký prezident Donald Trump vyjádřil znepokojení nad zmizením novináře.

Saúdská Arábie přiznává smrt Chášukdžího na konzulátu

Jak je dále uvedeno ve zprávě Agnès Callamardové na straně 28 (odstavec č. 146), tak teprve 19. října Saúdská Arábie konečně připustila, že Chášukdží zemřel na konzulátu. Státní zástupce saúdského království uvedl, že novinář byl zabit při „pěstním souboji“, ke kterému došlo mezi ním a podezřelými.

V polovině listopadu dospěla CIA na základě důkazů k závěru, že bin Salmán nařídil vraždu Chášukdžího. Bratr korunního prince Chalíd bin Salmán, který byl v té době saúdským velvyslancem v USA, Chášukdžímu zavolal a ujistil ho, že mu na konzulátě v Istanbulu nehrozí nebezpečí a může si vyzvednout své dokumenty.

Dne 19. června 2019 zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zprávu Agnes Callamardové s tím, že Chášukdžího vražda představovala „mimosoudní popravu“, za kterou je Saúdská Arábie odpovědná.

Podle posledních informací podala snoubenka zavražděného novináře Hatice Cengizová spolu s organizací DAWN (Demokracie pro arabský svět) občanskoprávní žalobu u amerického soudu na prince Mohammeda bin Salmána a 28 dalších osob – jedná se o náhradu škody za zabití novináře před dvěma lety. Částku má určit porota, ale jelikož aktéři sídlí mimo USA, očekává se, že soudní proces bude čelit obtížím.

Summit G20 v Saúdské Arábii

Zájem o kauzu novináře Chášukdžího souvisí také s letošním (virtuálním) summitem G20, který organizuje právě Saúdská Arábie, konat se bude 21. až 22. listopadu.

K druhému výročí zavraždění saúdského publicisty Chášukdžího, žádají Reportéři bez hranic (RSF) veřejnou podporu a naléhají na představitele G20, aby v Saúdské Arábii získali konkrétní zlepšení svobody tisku – počínaje propuštěním 34 uvězněných novinářů v zemi.

Omezování lidských práv a svobod

Jak uvádí zpráva na webu Freedom House, absolutní monarchie Saúdské Arábie omezuje téměř všechna politická práva a občanské svobody. Na národní úrovni nejsou voleni žádní úředníci. Režim spoléhá na všudypřítomný dohled, a kriminalizaci disentu. Veřejné výdaje podporované příjmy z ropy umožňují udržení moci. Ženy a náboženské menšiny čelí rozsáhlé diskriminaci v právu i v praxi. Pracovní podmínky pro pracovní sílu ze zahraničí jsou často vykořisťovatelské.

Vláda kontroluje domácí mediální obsah a silně ovlivňuje regionální tiskové a satelitní televizní pokrytí. Novináři mohou být uvězněni za nejasně definované zločiny. Královská vyhláška z roku 2011 pozměnila tiskový zákon tak, aby kriminalizovala mimo jiné jakoukoli kritiku důležitých muftí v zemi, Rady vysokých náboženských učenců nebo vládních úředníků; porušení může mít za následek pokuty a vynucené uzavření médií.

Zákony jsou často nejasně formulovány, což státu dává značnou volnost při rozhodování o tom, co představuje nezákonné vyjádření. Dozor je uvnitř Saúdské Arábie rozsáhlý a dokonce i Saúdové žijící v zahraničí jsou předmětem špionáže a zastrašování.

V trestních věcech jsou běžné tělesné tresty (nejčastěji bičování). Trest smrti se vztahuje na širokou škálu trestných činů. Používání trestu smrti se v posledních letech zvýšilo. Podle britské skupiny pro lidská práva Reprieve popravila Saúdská Arábie v roce 2019 nejméně 184 lidí, ve srovnání se 149 v roce 2018. Vláda trestá aktivisty a kritiky omezením jejich možností cestovat mimo zemi a obhájci reformy jsou běžně zbavováni pasů.

Europoslanci žádají nižší účast na summitu G20

Poslanci Evropského parlamentu schválili rozsáhlé usnesení, které odsuzuje porušování lidských práv v Saúdské Arábii, a naléhavě žádají Evropskou unii, aby snížila své zastoupení na nadcházejícím summitu vedoucích představitelů skupiny G20.

Belgický europoslanec a místopředseda delegace pro vztahy s Arabským poloostrovem Marc Tarabella řekl: „Všichni si uvědomujeme význam Saúdské Arábie jako partnera Evropské unie a pro stabilitu na Blízkém východě. To však nesmí být alibismem pro porušování lidských práv.“

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.