Bez Trumpa v Bílém domě budou muset evropští populističtí lídři jednat vůči Bruselu pragmatičtěji a méně konfrontačně.
Paul Taylor vidí na stránkách Politico vítězství Joe Bidena v prezidentských volbách v USA jako špatnou zprávu pro evropské populisty, ale jako dobrou pro transatlantické vztahy i pro domácí politiku.
Na rozdíl od Donalda Trumpa nebude podle Taylora Biden využívat své ideologické souputníky jako páčidlo k oslabení a rozdělení Evropské unie. Nebude odměňovat ty politiky, kteří odporují Bruselu v otázce právního státu a svobody projevu, ani aktivně podporovat rozpad EU.
Trumpova porážka, i když byla méně drtivá, než mnozí v Evropě předpokládali, bere neliberálním demagogům spojence ve Washingtonu, míní Taylor dále. Je to zvláště špatná zpráva pro Jaroslawa Kaczyńského a Viktora Orbána, kteří už nebudou moci hrát „Trumpovu kartu“.
Demokratická administrativa sice bude udržovat úzké obranné vztahy se střední Evropou, ale jinak se jí bude stranit. Biden dokonce nedávno hodil polskou a maďarskou vládu do jednoho pytle s Alexandrem Lukašenkem: „Vidíte, co vše se děje od Běloruska přes Polsko až po Maďarsko, vidíte vzestup totalitních režimů ve světě. (Trump) objímá všechny hrdlořezy na světě.“
Taylor si myslí, že bez Trumpa v Bílém domě budou muset evropští populističtí lídři jednat vůči Bruselu pragmatičtěji a méně konfrontačně.
Evropské populistické strany také přišly o svého kmotra, bývalého Trumpova stratéga Steve Bannona, který se před loňskými evropskými volbami neúspěšně pokusil o vybudování panevropské koalice krajně pravicových, nacionalistický stran. Populisté se ale ještě mohou opřít o ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho diskrétní finanční podporu, píše dále Taylor.
Co se týče americké podpory, vyjdou Trumpovi evropští spojenci naprázdno. Nigel Farage už nebude mít zvláštní mediální publicitu a Bidenova administrativa by mohla posunout Británii blíže k EU.
Podle Taylorova názoru už nebudou američtí diplomaté nediplomaticky ohrožovat evropské společnosti. Bidenovi diplomaté nastoupí s instrukcemi, jak prosazovat demokracii, pluralismus, lidská práva a oddělení výkonné a soudní moci.
Nacionalismus ale nepotřebuje zahraniční podporu. Politika identity, hněvu a nacionalismu z Evropě nezmizí, přiznává dále autor, neboť populismus je živen sociálními změnami globalizace (sociální nerovnosti, úpadek průmyslu, migrace atp.).
Evropské populisty odstavila na druhou kolej pandemie nemoci Covid-19. Nicméně ekonomická tíseň, kterou pandemie přinese, jim dá druhý dech. Nastávající přechod k zelené, digitální ekonomice také bude zdrojem podpory pro anti-establishmentová hnutí. Nové islamistické útoky v Evropě vrací do hry také téma migrace a radikalizace některých mladých muslimů.
Trumpova porážka bere evropským populistům zdroj inspirace a politického kyslíku. To ale nezaručuje jejich zánik, končí Taylor.
Psali jsme:
Staré dobré časy se do vztahů mezi USA a Evropou nevrátí. S Bidenem nebo bez Bidena v Bílém domě
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.