Rozpočet v hodnotě více než 1 bilionu eur musí ještě schválit vlády členských zemí EU.
Evropská rada a Evropský parlament dospěly k dohodě o sedmiletém rozpočtu EU v hodnotě 1,0743 bilionu eur. Součástí dohody je finanční posílení rozpočtu zdravotnictví a školství o dalších 16 miliard a také zavedení nového plánu pro evropské odvody a cíle v oblasti biologické rozmanitosti.
Dohodu musí nyní formálně schválit vlády členských zemí EU a také Evropský parlament. Konečné dohoda respektovala „stropy“, tj. maximální výdajové cíle, které byly stanoveny představiteli členských zemí v létě.
Evropským zákonodárcům se nepodařilo přesvědčit členské státy, aby souhlasily s vyloučením úrokových plateb ze 750 miliard eur, které si budou muset půjčit na trzích, z rozpočtu.
Podporu dostala ale zásada, že vrácení peněz nelze dosáhnout omezením financování programů EU v budoucnu nebo prostřednictvím výrazně vyšších plateb členských států do společného fondu.
Harmonogram počítá se zavedením daně z plastů v roce 2021, uhlíkové hranice a digitálních daní a některých dalších příjmů ze systému Unie pro obchodování s emisemi v roce 2023, jakož i potenciální daně z finančních transakcí a společného základu daně z příjmu právnických osob v roce 2026, uvádí dále článek.
Minulý týden se Parlament a Evropská rada rovněž předběžně dohodly na propojení vyplácení finančních prostředků EU s právním státem. Polsko a Maďarsko na to reagovaly s tím, že budou vetovat rozpočet a fond obnovy.
Podle diplomatických informací se může hlasování o mechanismu právního státu konat příští týden. Návrh bude potřebovat kvalifikovanou většinu členských států, což by zabránilo Polsku a Maďarsku v jeho jednostranném zablokování.
Psali jsme:
V EU se našla shoda ohledně mechanismu trestání za „obavy o právní stát“