Navrhovaný zákon chce vykořenit dětskou práci a korupci z globálních dodavatelských řetězců německých firemních gigantů. Ne všichni s nápadem souhlasí.
Spolupředseda německých sociálních demokratů, Walter Borjans, ostře odmítl, že by vláda měla upustit od plánů na nový zákon o dohledu nad firemními dodavatelskými řetězci. Výzvy k tomu, aby se tyto plány nekonaly, padly ze strany CDU. Astrid Hamkerová, která řídí Hospodářskou radu volně spojenou s CDU a zastupuje více než 11 tisíc firem, na tiskové konferenci řekla, že tento program je třeba znovu zvážit s ohledem na dopady pandemie.
Vládní koalice nyní projednává požadavky na podnikové výkazy. Cílem nového zákona je vykořenit některé nepravosti, jako jsou například dětská práce a korupce, z globálních dodavatelských řetězců německých firemních gigantů. Kolem konkrétního znění se nicméně vedou velké boje, takže není jasné, zda bude zákon přijat do října roku 2021, kdy současná vládní koalice končí.
Walter Borjans řekl, že požadavky Hospodářské rady jsou stejně překvapivé jako špatné počasí v listopadu. Podle Borjanse mají ti, kteří míní, že zákon o dodavatelském řetězci zatěžuje firmy, velmi pochybnou představu o podnikání. Z Hospodářské rady CDU podle něj přicházejí pořád ty stejné nápady: snížit daně bohatým, nemít odpovědnost za neomezené dobývání zisků, například pomocí dětské práce nebo ničení přírody v dodavatelských zemích Německa.
Hamkerová ale argumentuje dramatickou situací firem, kterou způsobila pandemie. Kroky vlády označila za „nepochopitelné“. Zazněl i požadavek Hospodářské rady na to, aby německý rozpočet byl v roce 2022 znovu vyrovnaným a nedošlo ke zvýšení daní.
Hospodářská rada není formálně součástí CDU. Pravidelně ale organizuje akce spolu s představiteli strany a snaží se mít vliv na politiku. Viceprezidentem asociace je Friedrich Merz, který patří k uchazečům o post předsedy strany.
Německá vláda představila v souvislosti s koronavirem plány na nalití miliard eur do programů, které mají zacelit díry v národní ekonomice. Jde o finanční pomoc velkým společnostem (například Lufthansa), podporu mezd a stimulační balíček ve výši 130 miliard eur.