Kennedy chtěl zastavit vzestup komunismu nejen bombami, ale i jinými technologiemi. Agent Orange byl součástí této strategie.
Herbicid, který způsobil katastrofu během války ve Vietnamu, nadále způsobuje smrt. Ve filmovém dokumentu stanice ARTE můžeme sledovat boj dvou žen proti chemickému průmyslu. Je to svědectví o lidské a ekologické katastrofě.
V rámci Operace Ranch Hand (1962–1971) Spojené státy rozprášily miliony litrů přípravku Agent Orange na vietnamské území, aby zničily lesy, kde se ukrývali odbojáři Národní fronty osvobození, a zemědělské plodiny, kterými se živili. Po ukončení této chemické války americká armáda zpopelnila a zakopala přebytečný defoliant, což způsobilo dlouhodobou kontaminaci v různých částech světa.
Používání herbicidu však zůstalo povoleno v amerických lesích a pastvinách, daleko od kontaktu s lidmi. Teprve v roce 1983 Dow Chemical stáhl z trhu své výrobky obsahující dioxin, jedovatý produkt vznikající při výrobě Agent Orange, který způsoboval rakovinu a vrozené vady.
Tran To Ngaová (bývalá reportérka z jihovietnamské džungle, která se stala obětí postřiku) v roce 2014 zažalovala 26 amerických výrobců, včetně společností Monsanto a Dow Chemical.
Americká aktivistka Carol Van Strumová vede už více než 40 let neúprosný boj o to, aby byla zavedena (zejména zveřejněním tzv. „Poison Papers“) odpovědnost agrochemického průmyslu a aby byla ukončena lidská a ekologická katastrofa.
Zbraň hromadného ničení
Autoři Alan Adelson a Kate Tavernaová v dokumentu zachytili vietnamská centra, kde pečují o čtvrtou generaci dětí s děsivými malformacemi, a jedem zamořené lesy v Oregonu. Jedna ze dvou složek přípravku Agent Orange (2,4-D, tj. kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová), kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, je stále široce používána. Dokument vzdává dojemnou poctu boji dvou žen, které odmítly rezignovat navzdory nemoci, zastrašování a deziluzi.
***
Přinášíme ukázku z dokumentu:
1966, Jižní Vietnam
„Viděla jsem, jak letí letadlo a za ním bylo něco jako oblak,“ moje tělo bylo potřísněné, vypadalo to jako pudr, dosti lepkavý. Začala jsem kašlat. Nevěděla jsem, že ten prášek, co mě pokryl, byl jed,“ říká na začátku dokumentu Tran To Ngaová.
1975, Oregon
Carol Van Strumová: „Helikoptéry s postřikem přeletěly nad hřebeny, aniž by viděly děti. Právě byly u řeky, lovily ryby a hrály si. Začaly se dusit. Tu noc jim bylo velmi zle. Měly průjem, špatně se jim dýchalo. Další den jsme šli k řece. Byla tam mrtvá kachňata, raci, pstruzi… Zavolali jsme na lesní úřad a oni nám řekli, že žádné nebezpečí nehrozí. Ale byla to směs 2,4-D a 2,4,5-T, jinými slovy Agent Orange ve Vietnamu zakázaný. Nikdo si neuvědomil, že to byla ta samá chemikálie, co byla použita tady.”
Historik David Zierler: „V určitém smyslu byl Agent Orange příkladem nejsmrtonosnější chemické války v moderní historii.”
Oregonské lesy
Carol Van Strumová vypráví: “Nastěhovali jsme se sem v roce 1974. Děti byly celou dobu venku, trávily čas u řeky a znaly všechno, co nás obklopovalo. Milovaly přírodu a uvědomovaly si, že jsou její součástí. V řece byli bobři, vydry a spousta ryb. Děti to místo milovaly. Žili jsme klidně…”
„Úplně vykácené plochy v lesích kvůli těžbě dřeva, které nemusely společnosti znovu zalesnit, zarostly různou vegetací. Ale pak se změnil zákon, který nařizoval do 3 let od vykácení vysadit nové stromy – z tohoto důvodu musela být odstraněna nechtěná vegetace. Shoduje se to s koncem používání látky Agent Orange ve Vietnamu,” pokračuje Carol ve vyprávění.
„Michael Newton ze Státní univerzity v Oregonu (Oregon State University – OSU) vyzvedl sudy s chemikálií Agent Orange, které armáda už nemohla ve Vietnamu použít. Podle něj měly herbicidy přispět k revoluci v lesnictví. Začalo se tedy s postřikem nežádoucí vegetace. Chemikálie se dostaly až k nám, o několik dní později nám začala umírat zahrada, děti znovu onemocněly, včetně psa – ten v důsledku toho zahynul,” říká Carol.
Strach z komunismu
Historik David Zierler: „Když Eisenhower předal moc Kennedymu, byli jsme my (Američané) vyděšeni postupem komunismu a chtěli jsme ho zastavit, ať už byl kdekoliv. Kennedy tlačil na americkou nápaditost a různé technologie, spíše „chirurgické”, než jenom bomby, aby zastavil vzestup komunismu. Agent Orange (a herbicidy obecně) byl součástí této strategie.“
„V roce 1961 byla vláda v Saigonu otevřeně zastáncem použití herbicidu ve Vietnamu. Vláda Ngo Dinh Diema bojovala s komunistickými povstalci na jihu, kteří byli zásobováni Severem. Pokládalo se to za hrozbu.”
Ngo Dinh Diem se prohlásil za prezidenta Jižního Vietnamu v roce 1955 a ustanovil diktátorský režim závislý na podpoře Američanů.
Chemická válka
Advokát Peter Sills (autor knihy „Toxic War: The Story of Agent Orange“) ukazuje archivní materiály: „Tady je dokument z října 1961. Věci ještě doopravdy nezačaly. Zde jsou dálnopisy velvyslance Fredericka Noltinga, které říkají, že prezident Diem požaduje, aby na sklizeň byl aplikován defoliant. Autority ve Washingtonu váhají a ptají se, zda se to má udělat.“
David Zierler: „Jedním z cílů Operace Ranch Hand mělo být odříznutí povstalců od jídla. A aby se neměli kde schovávat a organizovat přepadení, měl být zničen les za pomoci přípravku Agent Orange. Spolu s tím, jak válka nabírala na intenzitě, program defoliace (odpadávání listů) nabral nevídaných rozměrů. Miliony litrů vysoce koncentrovaného herbicidu byly naslepo a opakovaně rozprašovány nad obrovskými zalesněnými oblastmi – tomu se říká chemická válka. Bylo to extrémně destruktivní ve velkém měřítku. Byla to zbraň masového ničení.“
Operace Ranch Hand
Dr. James Clary, bývalý vědec leteckých sil: „Ve své zprávě jsem uvedl, že u osob vystavených Agent Orange se rozvinuly závažné patologie. Když jsem zprávu dokončil, byla okamžitě klasifikována jako tajná, vláda ji držela pod zámkem 35 let. Dokonce popírala její existenci.“ (Project Checo Southeast Asia Study: Ranch Hand: Herbicide Operations in Sea).
Advokát Jonathan Moore: „Federální vláda zabavila všechny chemické podniky, aby vyráběly pouze Agent Orange a další substance pro válku ve Vietnamu. Věděly, že čím víc toho vyprodukují, tím víc na tom vydělají. Aby mohly vyrábět co nejvíc a co nejrychleji, porušily pravidla tohoto průmyslu. Firmy používaly mnohem kratší výrobní procesy, při vyšších teplotách, které vytvářely dioxin v hotovém produktu. Vědělo se, že je to riziko pro člověka i vegetaci a že to obsahuje jed, jehož efekty jsou devastující.“
Dr. James Clary: „Když jsem připravoval svoji zprávu, našel jsem dokument, který potvrzoval, že byla autorizována výroba Agent Orange (směs obsahující 50 % 2,4-D a 50 % 2,4,5,-T, s vyšší koncentrací dioxinu). Vědělo se, že dioxin je extrémně silná karcinogenní a mutagenní látka. Vyvolává mutaci chromozomů, je také teratogenní – ovlivňuje plod u těhotných žen.“
Po dlouholetém tlaku vědecké komunity americká armáda upustila od používání přípravku Agent Orange ve Vietnamu v roce 1971.
Výrobci o toxicitě věděli
U amerických vojáků, kteří sloužili ve Vietnamu, se také rozvinuly nemoci a nádory. Po válce veteráni podali hromadnou žalobu proti výrobcům. Soudní podklady naznačují, že výrobci prostředku Agent Orange věděli už od 60. let, že jedna z přísad (2,4,5-T) obsahuje toxický dioxin.
Advokát Peter Sills k tomu uvedl: „Byl jsem ohromen interními dokumenty, kde výrobci chemických produktů říkají: Víme, že je to toxické, ale stejně to budeme prodávat.“
Americký dokument z roku 2020 lze zhlédnout do 27.11.2020 na webu stanice ARTE (jazykové verze: němčina, francouzština + fr. titulky).
***
Hořká mlha: Herbicidy a lidská práva
Kniha Caroly Van Strumové (A Bitter Fog: Herbicides and Human Right; 2014) byla poprvé publikována v roce 1983, je skutečným příběhem lidí žijících v oregonských lesích, kteří bojují za ochranu svých rodin a životního prostředí před jedy (jako je Agent Orange), které na ně stříkají ze vzduchu. Je to příběh korupce společností a vládní tajné dohody, který stále oživuje hnutí v oblasti životního prostředí.
Kniha obsahuje aktualizovanou kapitolu a další materiál, který nebyl zahrnut do vydání z roku 1983. Tato dobře napsaná a pečlivě odzdrojovaná kniha je dnes stejně relevantní a důležitá jako v době svého prvního vydání.
Klamání a podvody ze strany výrobců a spoluúčast vlády na zakrývání problémů v oblasti lidského zdraví a životního prostředí jsou jádrem tohoto příběhu lidí, kteří prostě chtějí být v bezpečí svých domovů. Jejich bitvy proti jedům je vedly z lesa a soudní síně do sálů Kongresu a na každém kroku se setkávali s brutální průmyslovou propagandou a vládní lhostejností.
Příběh je stále aktuální, protože – jak říká bioložka Mary O’Brienová v předmluvě k novému vydání – všechno se děje nyní, děje se to vám a je to o vašem právu vědět a říkat ne nesmyslnému ničení způsobené pesticidy, frakováním, geneticky modifikovanými potravinami a dalšími útoky na životní prostředí a lidská práva.
Knižní tipy k tématu:
David Zierler: The Invention of Ecocide: Agent Orange, Vietnam, and the Scientists Who Changed the Way We Think About the Environment (2011)
Stanley Karnow: Vietnam: A History (přepracované vydání; 1991)
Tran To Nga: Ma terre empoisonnée (2016)
Carey Gillam: Whitewash: The Story of a Weed Killer, Cancer, and the Corruption of Science (2018)
Milan Syruček: V zajetí džungle: Nejdelší válka 20. století (2007)
Manuel F. van Eyck: Pěšákem ve Vietnamu (2010)
Chris Bishop: Vietnamský válečný deník (2005)
Chris McNab, Andrew Wiest: Historie vietnamské války (2008)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.