Dossier !A.: Když se řekne lithium, mnohým se vybaví Cínovec. V Portugalsku se obyvatelům při vyslovení stejného slova vybaví hrozba zničení jedinečné krajiny.
V celém Portugalsku se lidé organizují, aby zastavili boom těžby lithia, protože vláda spěchá, aby se stala hlavním evropským dodavatelem cenného minerálu.
Poptávka po lithiu stoupá v souvislosti s rozvojem elektromobility a v Portugalsku se nacházejí nejdůležitější ložiska v Evropě. Dostávají se tu tak do konfliktu zájmy obyvatel, ochránců přírody, portugalské vlády a EU, která by chtěla těžit lithium v Evropě, aby se snížila závislost na dovozu z Asie či Jižní Ameriky. V září zveřejnila Evropská komise zprávu ohledně kritických surovin, kam patří právě i lithium. Snaha obnovit „strategickou autonomii“ se objevila, když COVID-19 počátkem letošního roku zasáhl Evropu a narušil globální dodavatelské řetězce. Závěrem se podíváme na situaci okolo lithia v České republice.
***
Reportáž televizní stanice ARTE nás zavede do severního Portugalska, kde by se mělo těžit lithium. Nikde jinde v Evropě ho není tolik. V roce 2019 bylo Portugalsko celosvětově na 8. místě, pokud jde o zásoby lithia. Portugalská vláda projekt podporuje a říká, že to přinese dotace z EU a pracovní místa, ale co už neříká, že vzniknou obří krátery a zmizí celé kopce.
Na jeden kilogram lithia musí být vytěžena tuna horniny a propláchnuta agresivními chemikáliemi. A to vše se má odehrát na území, které je klasifikováno jako světové zemědělské dědictví. Pokud to, co má být vytěženo ze země, má posloužit „zelené technologii budoucnosti“, cenou za to bude zničená příroda.
Starosta obce Boticas Fernando Queiroga říká: „Chceme, aby náš region byl atraktivní, chceme sem přilákat lidi. Žijeme z turismu, ze zemědělství, z lesů… Oblast má hodně potenciálu.“ Vedení města je proti těžebnímu projektu – stejně jako majitelka jedné z farem, Aida Alves Fernandesová, která se v reportáži ptá: „Skutečně jsou elektromobily pro životní prostředí tak dobré, že se kvůli tomu musí zničit tyto kopce?“
Poptávka stoupá
Lithium je kov, který se používá stále více a tím pádem stoupá i poptávka po něm. Evropa dováží 86 % své spotřeby (z Číny, Chile, Austrálie), zatímco zásoby jsou i v Evropě. Poptávka a spotřeba explodují. Podle Evropské komise bude Evropa do roku 2030 potřebovat osmnáctkrát více lithia a v roce 2050 téměř šedesátkrát více, zejména pro baterie do elektromobilů a jako akumulátory energie.
Podle Thierryho Bretona, evropského komisaře odpovědného zejména za průmyslovou politiku, „bude Evropa do roku 2025 téměř soběstačná pokud jde o lithium využité pro výrobu vlastních baterií“. (Mapa příznivosti mineralizace lithia v Evropě zde).
Právě v Portugalsku se nacházejí nejdůležitější ložiska v Evropě. Několik společností má v úmyslu těžit z podloží různých oblastí na severu země, ale první fáze tohoto procesu narazila na odpor místního obyvatelstva. Podle starosty jedné z dotčených obcí „největší hodnotou není lithium, ale biodiverzita“.
Oblast Montalegre a Boticas je Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) klasifikována jako „světové zemědělské dědictví“. Debata je složitá: měla by se Evropa „stát zelenější“ za cenu vytěžení zdrojů z části svého podloží?
Reportáž je dostupná na webu ARTE TV do 6. prosince 2020. Jazykové verze: francouzština, němčina.
***
Vzhůru k těžbě
Britská těžební společnost Savannah by měla výhledově vytěžit zhruba 30 000 tun lithia ročně počínaje rokem 2022. David Archer, generální ředitel Savannah Resources, uvedl, že produkce lithia v dole Barroso (Mina do Barroso) na severu Portugalska by mohla začít do konce roku 2022 a mohla by být využita až pro 500 000 elektromobilů ročně. Těch 30 000 tun lithia by stačilo k pohonu všech elektrických automobilů vyrobených v Evropě v roce 2019.
Objem výroby (86 % určeno k vývozu) by mohl vládě přinést 110,2 milionů eur ročně ve prospěch obchodní bilance Portugalska a vytvořit 200 přímých pracovních míst, pokud bude projekt spuštěn.
Co se týká ekologických demonstrací místních obyvatel („Não À Mina, Sim À Vida“ – „Ne dolu, ano životu“), kteří by byli těžbou zasaženi, nebo ekologů, jako je sdružení Associação Unidos Em Defesa De Covas Do Barroso, kteří se snaží těžební společnost zastavit, tak David Archer říká, že od roku 2017 společnost již investovala 30 milionů eur do první fáze zahrnující nákup, hodnocení a průzkum ložisek.
Do konce roku 2021 se dostane projekt do druhé fáze, která bude trvat přibližně devět měsíců a bude zahrnovat výstavbu továrny (tzv. mycí stanice) v samotném důlním komplexu na produkci koncentrovaného prachu (obsahujícího 6 % oxidu lithného), což bude zahrnovat investici ve výši 110 milionů eur.
Kontroverzní smlouva o lithiu
Jak uvedl v loňském roce web BusinessInfo.cz, „ [portugalský] kabinet udělil licenci na průzkum pro těžbu lithia pouze tři dny staré firmě. Vláda v Lisabonu chce, aby se země stala hlavním dodavatelem lithia pro evropský automobilový průmysl.“
V článku agentury Reuters se dále píše: Zákonodárci vyjádřili obavy nejen ohledně zákonnosti smlouvy podepsané v březnu mezi společností Lusorecursos Portugal Lithium a vládou, ale také si dělají starosti s dopady na životní prostředí. Lídr portugalské strany Pessoas-Animais-Natureza (Lidé-zvířata-příroda) André Silva tento krok kritizoval a označil jej za „další projekt socialistické strany ničící životní prostředí ve jménu ekonomického růstu“.
Obavy versus ambiciózní plány
Státní tajemník pro energetický sektor João Galamba říká, že v projektu „jde asi 300 pracovních míst v dole a mnoho v oblasti zpracování. Náš lithiový plán je důležitým impulsem pro průmysl a vytváří pracovní místa ve vzdálených oblastech se špatnou infrastrukturou. Pokud k tomu dojde způsobem šetrným k životnímu prostředí a rozhodujícím způsobem zvýší kvalitu života ve znevýhodněných regionech, je to důležitý příspěvek k regionálnímu rozvoji.“
Tajemník má velký úkol: energetický přechod v Portugalsku, tedy odklon od fosilních paliv. Také ví o zájmu EU těžit lithium v Evropě – díky tomu by se nemusela spoléhat v dodávkách na Asii nebo Jižní Ameriku. Galamba především sní o zpracování suroviny pro výrobu baterií a dokonce chce postavit lithiovou rafinérii ve druhém největším městě Porto. (V roce 2019 přivítali lidé v Covas do Barroso tajemníka Galambu protesty).
Velké plány se však nelíbí každému, protože těžba lithia má probíhat obzvláště ekologicky škodlivou formou povrchové těžby. Pedro Santos z organizace na ochranu životního prostředí Quercus požaduje obezřetnost: „I když lze lithium použít k ukládání obnovitelné energie, nelze jej nedbale vytěžit všude. Musí existovat pravidla, zejména pokud se plánované doly nacházejí v biotopech, které je třeba kvůli jejich zvláštní povaze zachovat.“
Projekt je předimenzovaný, celý region by se masivně změnil: „Povrchový důl přináší velké problémy. Vznikl by obrovský kráter, ve kterém by mizela celá pohoří. To by mělo katastrofické důsledky pro krajinu a přírodu. “
V portugalské válce o lithium jsou fronty jasné: Na jedné straně chudý region Trás-os-Montes s pouhými 117 000 obyvateli, který také trpí odchodem lidí z venkova. Na druhé straně vláda s ambiciózním plánem stát se „velkým hráčem“ v otázkách lithia v Evropě.
Vzácné zeminy: Evropa se snaží snížit závislost na dovozu
Evropská komise zahájila nový pokus o zajištění přístupu k minerálům, jako je lithium a prvky vzácných zemin, přičemž zdůrazňuje, že tyto budou zásadní pro podporu evropského růstu v digitálním a ekologickém průmyslu. Aby se posílila „strategická autonomie“ Evropy, plán exekutivy EU si nakonec klade za cíl vyvinout celý hodnotový řetězec pro kritické suroviny na kontinentu – od těžby přes zpracování a využití odpadu.
Tato obnovená snaha o „strategickou autonomii“ se objevila, když COVID-19 počátkem letošního roku zasáhl Evropu a narušil globální dodavatelské řetězce, díky čemuž si Brusel uvědomil, že se nemůže nadále spoléhat pouze na dovoz surovin. „Pandemie odhalila problematickou závislost EU na účinných farmaceutických přísadách a zdravotnických potřebách od třetích zemí,“ uvedla řecká europoslankyně v Evropském parlamentu Anna-Michelle Asimakopoulouová.
Mnoho vedoucích představitelů EU se stále více obává, že suroviny potřebné pro zelené a digitální přechody pocházejí většinou z jiných chronicky nestabilních regionů a ze zemí, které zdaleka nejsou důvěryhodnými spojenci Evropy.
Pokud jde například o lithium, evropský komisař Thierry Breton uvedl, že EU se do roku 2025 bude považovat za téměř soběstačnou, zatímco u vzácných zemin bude tento proces pravděpodobně mnohem delší. Komise si klade za cíl zajistit fungování evropské těžební a rafinérské kapacity na začátku příštího desetiletí.
EU a kritické suroviny
Evropská komise v září publikovala zprávu, ve které se zabývá situací ohledně kritických surovin a závislosti na dovozu vzácných zemin. V textu se dočteme, že „dodávky mnoha kritických surovin jsou vysoce koncentrované. Například Čína zajišťuje 98 % dodávek vzácných zemin do EU, Turecko zajišťuje 98 % dodávek boritanu do EU a Jihoafrická republika zajišťuje 71 % potřeb EU v oblasti platiny a ještě vyšší podíl dodávek platinových kovů, konkrétně iridia, rhodia a ruthenia.“
„Pokud jde o baterie do elektromobilů a ukládání energie, potřebovala by EU oproti současným dodávkám pro celou ekonomiku EU v roce 2030 až 18krát více lithia a 5krát více kobaltu a v roce 2050 téměř 60krát více lithia a 15krát více kobaltu. Nebude-li se tento nárůst poptávky řešit, mohou nastat problémy s dodávkou.“
Podrobná studie „Critical Raw Materials for Strategic Technologies and Sectors in the EU – A Foresight Study“ (Kritické suroviny pro strategické technologie a odvětví v EU – prognóza) je ke stažení zde.
Lithium: Situace v České republice
Jak uvedl web Ministerstva průmyslu a obchodu v březnu tohoto roku, „těžba lithia na Cínovci bude v českých rukou. ČEZ získá 51 % ve společnosti Geomet.“
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček k tomu říká: „Byli jsme v situaci, kdy jsme ztratili kontrolu nad lithiem, ale ve spolupráci s ČEZ se nám podařilo takřka nemožné, a to získat nad tímto strategickým ložiskem opět kontrolu. Považujeme to za velký úspěch, oceňujeme přístup ČEZ i řady českých výzkumných pracovišť, které pomáhaly v odborných analýzách.“
Druhá fáze projektu bude zahrnovat zejména testování úpravnických metod získávání lithia z cínovecké horniny, stejně jako definitivní studii proveditelnosti týkající se možné budoucí těžby na ložisku. ČEZ si tak v praxi ve větší míře ověří dosavadní poznatky a vyhodnotí zejména konkrétní možnosti získávání lithia z cínovecké rudy. Tato pilotní fáze bude trvat do roku 2023. Těžba této strategické suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů tak zůstane v českých rukou.
Psali jsme:
- Václav Cílek: Odhadované zásoby lithia na Cínovci jsou tak obrovské, že ložisko se na dalších 50 let může stát páteří severočeského průmyslu
- O lithiu trochu jinak
- Léčka na stát. Lithium znovu!
- Na cestě k lithiové ekonomice?
- Příliš mnoho nejasností. Jak je to s lithiem a je ještě vůbec „naše“?
- Důležitost lithia pro „Energiewende“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.