Dokumentární film „The Dissident“ připomíná zavražděného saúdského novináře Džamála Chášukdžího v době, kdy Saúdská Arábie předsedá skupině G20.
Virtuální summit G20, který letos pořádá Saúdská Arábie ve dnech 21. a 22. listopadu, je spojen se vzpomínkou na zavražděného saúdského novináře Džamála Chášukdžího (podrobně jsme psali zde.)
Jak uvedla v rozhovoru pro Deutsche Welle jeho snoubenka Hatice Cengizová, tento zločin by neměl být zapomenut.
„Saúdská Arábie pořádá velmi důležitý summit. Ale i když se koná pouze virtuálně, legitimizuje to kroky Saúdské Arábie s ohledem na řešení lidských práv. Měli bychom nahlas říci, že v té zemi je něco špatně. Summitu se zúčastní tolik západních zemí. To, co se stalo Džamálovi, je velký zločin. Ani nevíme, kde je jeho tělo. Nikdo by to neměl akceptovat,“ sdělila Cengizová.
Thriller ze skutečného života
Autor dokumentu Bryan Fogel vytvořil perfektně sestavené a usvědčující dílo a dokazuje, že je významným dokumentárním vypravěčem. Shrnuje všechny části, které stojí za atentátem na saúdského novináře Džamála Chášukdžího, do komplexního vyprávění a také vytváří mimořádně usvědčující portrét znepokojující síly, kterou je monarchie v Saúdské Arábii – korunní princ Mohammad Bin Salmán je ve filmu přímo obviněn z účasti na vraždě.
Hacknutý telefon šéfa Amazonu
V dokumentu je také zmíněna aféra, kdy byl telefon šéfa Amazonu Jeffa Bezose „hacknut saudským korunním princem“ v roce 2018 poté, co obdržel zprávu v aplikaci WhatsApp, která byla zjevně odeslána z osobního účtu korunního prince Saúdské Arábie, uvedly zdroje pro Guardian.
Vyšetřování naznačilo, že Bezos (vlastní noviny The Washington Post, pro které Chášukdží psal) se stal terčem hackerského útoku pět měsíců před vraždou Džamála Chášukdžího. Podle výsledků digitální forenzní analýzy se má za to, že šifrovaná zpráva z čísla používaného Mohammedem bin Salmánem obsahovala škodlivý soubor, který pronikl do telefonu nejbohatšího muže světa.
Oba muži měli zdánlivě přátelskou výměnu přes WhatsApp, když byl 1. května téhož roku zaslán nevyžádaný soubor. Podle osoby obeznámené s touto věcí bylo z Bezosova telefonu během několika hodin vyfiltrováno velké množství dat. Experti začali Bezosův telefon zkoumat po zveřejnění důvěrných podrobností o jeho soukromém životě v bulvárním plátku National Enquirer.
Snímek obsahuje rozhovory s tureckými úředníky, kteří odhalili vraždu, a také se osvětluje související příběh Omara Abdulazize, saúdského aktivisty, který uprchl ze země a našel azyl v Montrealu.
Abdulaziz má za to, že jeho vztah k Chášukdžímu vedl přímo k jeho vraždě. Jak naznačuje film, Abdulazizův telefon byl také hacknut výkonným spywarovým programem Pegasus, který měl být použit na Bezose.
„V tomto příběhu je tolik bolesti, ale vzešla z toho spousta síly. Jeho vražda – jakkoli hrozná – poukázala na porušování lidských práv; osvětlila to, co Saúdové dělali v souvislosti s potlačováním svobody projevu. Doufám, že kdyby se Džamál díval dolů, byl by velmi hrdý na to, že nezemřel nadarmo,“ řekl Bryan Fogel.
To, co arabský svět potřebuje nejvíce, je svoboda projevu
Poslední novinový článek Džamála Chášukdžího, který byl publikován nedlouho po jeho smrti, se věnuje nesvobodě v arabských zemích.
Poznámka od redaktorky Karen Attiahové: Tento text jsem obdržela den poté, co v Istanbulu údajně zmizel Džamál. The Washington Post odložil jeho zveřejnění, protože jsme doufali, že se k nám Džamál vrátí, abychom ho spolu s ním mohli upravit. To už se však nestane.
***
Arabové žijící v (nesvobodných) zemích jsou buď neinformovaní, nebo dezinformovaní. Nedokáží adekvátně řešit, natož veřejně diskutovat, záležitosti, které ovlivňují region a jejich každodenní život. Veřejné psýché dominuje státem řízený příběh, a přestože tomu mnozí nevěří, velká většina populace se stane obětí tohoto falešného příběhu. Je smutné, že se tato situace pravděpodobně nezmění.
Naděje arabského jara roku 2011, kdy ve společnosti panovala velká očekávání ohledně osvobození od cenzury, vzala rychle za své. Společnosti se buď navrátily k původnímu stavu nebo čelily ještě drsnějším podmínkám než dříve. Došlo k tomu, že vlády ještě více umlčovaly média. Naděje, že internet přinese osvobození od cenzury a kontroly, se nenaplnila. Vlády, existenčně závislé na kontrole informací, internet zablokovaly.
Existují ale výjimky: Katarská vláda podporuje mezinárodní zpravodajství – na rozdíl od snah sousedů o udržení kontroly nad informacemi na podporu „starého arabského řádu“. Arabský svět má svou vlastní verzi železné opony, kterou nenastolili externí aktéři, ale domácí síly soupeřící o moc.
Trpíme chudobou, špatným řízením a špatným vzděláním. Prostřednictvím vytvoření nezávislého mezinárodního fóra, izolovaného od vlivu nacionalistických vlád šířících nenávist prostřednictvím propagandy, by obyčejní lidé v arabském světě byli schopni řešit strukturální problémy, jimž jejich společnosti čelí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.