Bidenova zahraniční politika zmírní svůj tón, nezmění se ale nic na cílech, které budou společné s Trumpem – prosazovat prvenství USA bez ohledu na změny ve světové politice.
Po nástupu Joe Bidena do prezidentského úřadu se toho na zahraniční politice USA dost změní, píše komentátor Vijay Prashad. Její tón bude umírněnější a nebude se tak moc spoléhat na vzkazy přes Twitter. Donald Trump je příkrý, což ukázal třeba tím, jak v roce 2017 odstrčil na jednání NATO černohorského premiéra a protlačil se do čela skupiny. Biden se možná nikam protlačovat nebude, ale jeho stříbřitý úsměv bude maskovat jeho nemilosrdný soubor cílů. Bidenova zahraniční politika bude vypadat jinak než Trumpova. Ale její široké obrysy zůstanou stejné.
Byl Trump skutečně izolacionista, ptá se Prashad dále. Zdá se, že nikoliv. Trump zaujal agresivní postoje k Íránu, Kubě a Venezuele. Byl věrný izraelskému projektu zničení Palestiny. Trumpova obchodní politika vůči Číně se sice prodává jako cesta k obnově americké politiky, ale jde v ní ve skutečnosti o udržení americké moci.
Prezident Trump zaútočil na systém západní vojenské aliance. Snažil se donutit členy NATO k vyšším výdajům na armádu. Zároveň ale vytvořil nové vojenské aliance – čtyřspolek v Asii (USA, Indie, Japonsko, Austrálie), který míří proti Číně. V Latinské Americe založil Limskou skupinu, která je od roku 2017 zaměřena proti Venezuele.
Návrat multilateralismu. Opravdu?
V liberálních médiích, píše Prashad, je Biden vykreslován jako multilateralista. Ovšem důkazy pro takovou spekulaci jsou přinejmenším problematické. Biden si přeje obnovu západní vojenské aliance. Svědčí o tom nedávný telefonát Bidena francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Jde nicméně jen o obnovení starého spojeneckého systému, nikoliv o multilateralismus. Cílem tohoto obnovení je ovládnout světový systém pomocí své vojenské, diplomatické a ekonomické moci.
Návrat k dohodě o klimatu z Paříže (2016) a k jaderné dohodě (JCPOA) s Íránem (2015) se prezentuje jako další příklad multilateralismu Bidena. Jenže…
V případě Íránu uzavřel prezident Obama v roce 2015 tuto dohodu proto, že Evropané zoufale potřebovali zdroje energie poté, co USA a Francie ve válce NATO proti Libyi poškodily přístup k ropě z Libye a následně díky ukrajinské krizi byl ohrožen i přístup k ruskému zemnímu plynu. Biden jako prezident dá Evropanům znovu tento dar, aby upevnil systém západní aliance.
V případě klimatické dohody, které bylo dosaženo za Obamova prezidentství, Spojené státy text dohody pozměnily a zabránily tak skutečně multilaterární dohodě, která by přijala odpovědnost Západu za století využívání fosilních paliv. Biden slibuje návrat k Pařížské dohodě, ale nezavazuje se k záchraně planety. Hlavní agendou je posílení a podřízení evropských zemí aliančnímu systému vedenému Spojenými státy, píše Prashad.
Touha pro prvenství zůstává vyslovenou politikou USA i dnes. Trump a ani Biden se od tohoto principu neodchýlili. Liší se tónem a strategií, ale nikoliv cílem. Jak psal Bidenův poradce, Charles Kupchan, „Spojené státy musí znovu získat svůj háv výjimečnosti.“ Neznamená to nic jiného než dál usilovat o prvenství.
Prashad dodává: právě tento cíl znemožnil americkým elitám vyrovnat se s faktem pomalého vyčerpání americké moci, které začalo nelegální válkou v Iráku v roce 2003. Neschopnost připustit si, že svět už neakceptuje jedinou supervelmoc, vedla k nastolení válečné situace proti Číně, která začala Obamovým „příklonem k Asii“ a vyostřila se Trumpovou „obchodní válkou“.
Zájmy Silicon Valley
Prashad v této souvislosti připomíná, že ani jeden z vysoce postavených ředitelů firem z amerického Silicon Valley nepronesl od roku 2015 přátelské prohlášení na adresu vztahů USA a Číny. Firmy ze Silicon Valley vědí, že čínské technologie v řadě oblastí (5G, robotika, GPS a brzy i mikročipy) předběhly ty americké. Proto jsou rády, že americká vláda postavila svoji plnou váhu proti čínským firmám. Patří sem i využití bezpečnostního aparátu proti firmě Huawei. Nikdo v Silicon Valley si nedělá starosti se soukromím jako takovým. Edward Snowden odhalil, že Národní bezpečnostní agentura využívá program PRISM k tomu, aby mohla volně shromažďovat data od internetových firem ze Silicon Valley. Nicméně Spojené státy pak využívají argumenty o soukromí a špionáži, aby se pokusily poškodit čínské technologické firmy a ochránit duševní vlastnictví a tržní výhody Silicon Valley.
Vzhledem k tomu, že zde je skutečná příčina obchodní války s Čínou, je podle Prashada velmi pravděpodobné (a Biden to už naznačil), že Bidenova administrativa v ní bude dál pokračovat.
USA reagovaly na čínskou iniciativu Jedno pásmo, jedna stezka návrhem Transatlantického partnerství, které ale Trump odmítnul a přistoupil vzápětí k přímější obchodní válce. V Africe a Latinské Americe se USA snažily čelit Číně a jejím miliardám investic prostřednictvím projektu korporací Millennium Challenge Corporation (založenou v roce 2004) a América Crece (2019). To vše je podle Prashadova hodnocení zoufalý pokus oslabit Čínu a udržet si americké prvenství.
Spojené státy zatím nejsou připraveny přiznat změněnou světovou situaci. Bude to chvíli trvat. Bude důležité, aby lidé vystupovali proti eskalaci nepřátelství, končí komentář.
Psali jsme:
Staré dobré časy se do vztahů mezi USA a Evropou nevrátí. S Bidenem nebo bez Bidena v Bílém domě
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.