V Evropě jsou více než 4 miliony osob bez domova, jednou z příčin jsou rostoucí náklady na bydlení.
Jak vyplývá z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii, za posledních 10 let došlo k nárůstu počtu osob bez domova o 70 %. Důvodů je vícero: zvýšené náklady na bydlení, důsledky hospodářské krize, nevhodné politiky spojené s řešením bezdomovectví v některých členských státech (například kriminalizace bezdomovectví v Maďarsku – pozn. red.), ale také nárůst cen nemovitostí.
S bezdomovectvím se nyní potýká více mladých lidí a dětí, seniorů, migrantů, Romů a dalších znevýhodněných menšin. Evropský parlament upozorňuje, že „přístup k bydlení je základní právo všech lidí, a vyzývá EU a její členské státy, aby do roku 2030 bezdomovectví v Unii ukončily a stanovily to jako cíl na úrovni EU.“
Náklady na bydlení jsou pro Evropany stále větší zátěží
Jak uvádí web Statista, asi 14 % německé populace je přetíženo náklady na bydlení – to znamená, že přibližně 11 milionů lidí žije v domácnostech, které utratí více než 40 % svého disponibilního příjmu za bydlení.
Podobná situace je i v ostatních evropských zemích. Jak ukazuje infografika, více než třetina populace v Řecku je nadměrně zatížena náklady na bydlení, a to již několik let. Podle údajů Spolkového statistického úřadu ovlivňuje přetížení v průměru přibližně 9 % evropské populace. Například Španělsko, Belgie a Rakousko mají nižší hodnoty. (Další země: ČR 6,9 %; Polsko 6,0 %; Maďarsko 4,2 %; Finsko 4,0 %; Kypr 2,3 %).
Housing First – nejdřív bydlení
Vzhledem k tomu, že se v některých státech osvědčila strategie „Housing First“ (bydlení na prvním místě) a teprve pak se řešily navazující problémy (sociálně-pracovní začlenění), vyzývá Evropský parlament Komisi, „aby navrhla rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví, a dále vyzývá členské státy, aby na základě osvědčených postupů přijaly zásadu nejdřív bydlení, což pomůže podstatně snížit míru bezdomovectví“.
Zde si mohou některé země vzít příklad z Finska (podrobněji jsme psali zde), kdy se této zemi podařilo v období 2010 až 2018 snížit počet lidí bez domova o 39 %. Lidé, kteří se ve Finsku stanou bezdomovci, rychle získají nový byt, včetně nájemní smlouvy. Za tímto účelem je ve Finsku k dispozici více než 7800 bytů – tento systém vyjde levněji než tradiční přístupy pomoci.
Úsporná opatření narušila sociální záchranné sítě
Sdružení FEANTSA se problematice bydlení a bezdomovectví věnuje ve své analýze s názvem „Fifth Overview of Housing Exclusion in Europe 2020“.
Zde uvádí, že „předchozí desetiletí nás naučilo tvrdým lekcím, zejména pokud jde o zvládání evropské hospodářské krize, která začala v roce 2008. Politiky úsporných opatření prováděné v několika zemích v zásadě narušily sociální záchranné sítě: nedostatečné bydlení, sociální vyloučení a bezdomovectví nabraly na obrátkách a dostupná data ukázala na dramatický nárůst deprivace.
Obecně platí, že lidé bez domova mají horší zdraví a mají kratší průměrnou délku života než populace jako celek – život na ulici i v dnešní Evropě stále zabíjí lidi. Neexistují však žádné srovnatelné evropské údaje o bezdomovectví (odhadované počty bezdomovců jsou v tabulce na str. 12 a 13). Např. ve Francii zemřelo v roce 2019 na ulici 495 bezdomovců. Průměrný věk byl 48,7 let. V Itálii se procento lidí, kteří byli bez domova více než dva roky zvýšilo z 27,4 % na 41,1 % a procento těch, kteří byli bez domova více než čtyři roky vzrostl z 16 % na 21,4 % mezi lety 2011 a 2014.
Lidé bez domova jsou v evropských sociálních statistikách neviditelní
Evropská unie stále tvrdí, že sleduje sociální podmínky v členských státech, ale již neví, zda její občané mají či nemají slušné místo pro život. Proto by měly být co nejdříve zavedeny mechanismy pro sledování bezdomovectví v Evropě, aby bylo možné porovnávat údaje a vyhodnocovat výkonnost členských států.
Příští sčítání lidu, domů a bytů v Evropské unii v roce 2021 je příležitostí, která se nesmí propásnout (informace ke sčítání v ČR naleznete zde – pozn. red.). V této souvislosti Komise rovněž zdůraznila důležitost, kterou přikládá údajům o bezdomovcích, přičemž uvádí, že Eurostat musí být schopen odhadnout celkovou populaci bezdomovců v každém členském státě.
„Bezdomovectví je považováno za jednu z nejzávažnějších forem chudoby a deprivace, a proto by mělo být nalezeno trvalé řešení,“ zní z Evropského parlamentu.
Psali jsme:
Evropa se potýká s rostoucím problémem bezdomovectví
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.