Rijád podniká kroky, aby tříletou blokádu ukončil před nástupem nové americké administrativy.
Korunní princ Mohammed bin Salmán se prý pokouší o ukončení tříleté blokády Kataru. Katar je zemí velmi bohatou na zemní plyn, píší Financial Times.
Korunní princ, který zemi de facto vládne, se těšil velké podpoře Trumpovy vlády. Tato podpora neoslabila ani po zavraždění novináře Chášukdžího (psali jsme zde). Jenže přístup Bidenovy administrativy bude zřejmě chladnější, a to i kvůli válce v Jemenu.
V roce 2017 Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty přerušily diplomatické styky a také dopravní spojení s Katarem. Hlavní výtkou bylo to, že spolupracuje s islamisty a má blízko k Íránu.
Katar, který je nejbohatší zemí světa (v produktu na hlavu), všechna obvinění odmítl. Katar také neučinil ústupky navzdory americkému tlaku. USA znepokojilo, že Katar oslabuje „arabskou alianci“, kterou chtěli vidět proti Íránu. Katar pro lety musí využívat íránský vzdušný prostor, což Íránu vyhovuje.
Poslední rozhovory vedli zprostředkovatelé z USA a Kuvajtu. Katar chce před bilaterálním jednáním se Saúdy záruky, například zrušení leteckého embarga. Saúdská Arábie a další země chtějí „utlumení“ kanálu Al-Jazeera, který vnímají jako nástroj propagandy Kataru.
Po uvalení embarga představila Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty seznam hned třinácti podmínek. Tyto podmínky by znamenaly, že Katar musí zavřít televizi Al-Jazeera, ukončit vztahy s Íránem či uzavřít tureckou vojenskou základnu.
Katar je největším vývozce zkapalnělého zemního plynu (LNG) a pomohlo by mu uvolnění dopravních tras.
Ze Spojených arabských emirátů ale žádné povzbudivé signály k řešení sporu nezaznívají, spíše naopak. Vyřešení sporu s Katarem prý „není priorita“ a obě dvě země mají nadále značné rozdíly o podobě Blízkého východu.
Diplomaté ale očekávají, že Spojené arabské emiráty nakonec budou následovat linii vytyčenou Saúdskou Arábií.