Usmíření mezi Katarem a Saúdy je podle všeho na spadnutí. V pozadí jde o strategické přeskupení zemí na Blízkém východě v souvislosti s Íránem.
Hlavní poradce Bílého domu Jared Kushner a jeho tým tento týden odcestují do Saúdské Arábie a Kataru. Cílem cesty jsou rozhovory, které by měly pomoci vyřešit spor mezi sousedními zeměmi Perského zálivu, informovala Al Jazeera.
Podle informací z administrativy prezidenta Donalda Trumpa by se Kushner měl v nejbližší době sejít se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem (MBS) a s emírem katarského šejka Tamimem bin Hamadem Al Thanim.
Kushner chce přimět saúdskou i katarskou stranu k usmíření a dohodě. V roce 2017 Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Egypt přerušily (na základě obvinění vlády v Dauhá z „podpory terorismu“) s Katarem diplomatické styky, uvalily na zemi pozemní, námořní a leteckou blokádu a vydaly seznam 13 požadavků, které měl Katar splnit.
Katar obvinění i požadavky odmítl a obvinil blokující země z útoku na svou suverenitu.
Americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien během listopadu prohlásil, že řešení krize v Perském zálivu je pro současnou administrativu prioritou, takže existuje možnost, že bude vyřešena, než Trump v lednu opustí úřad.
Zdá se tedy, že ve věci dosažení dohody už otázka nezní jestli, ale kdy.
Naznačují to také prohlášení saúdské a katarské strany, která padla během uplynulého měsíce. Ze Saúdské Arábie zaznělo, že Rijád je odhodlán nalézt řešení, z Kataru zase, že krize v Perském zálivu nemá vítěze a že Dauhá doufá, že každým dnem skončí.
Kushnera budou doprovázet blízkovýchodní vyslanci USA Avi Berkowitz a Brien Hook. K jeho týmu se přidá i Adam Boehler, šéf americké Mezinárodní rozvojové finanční korporace.
Kushner a jeho tým od srpna pomáhali dojednávat normalizační dohody Izraele s Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty a Súdánem a dali také najevo, že by rádi prosadili více takových dohod, a to ještě před tím, než se 20. ledna ujme úřadu nově zvolený americký prezident Joe Biden.
Jedná se hlavně o dohodu mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, kterou současní američtí představitelé vidí jako příklad, který by další arabské země mohly následovat. Nicméně se nezdá, že by Saúdská Arábie k dosažení takové přelomové dohody směřovala. USA se proto zaměřují na jiné země v regionu a využívají sjednocujícího faktoru, kterým jsou obavy z Íránu.
Kusher přijíždí do regionu krátce po pátečním zabití íránského fyzika Mohsena Fakhrizadeha v Teheránu neznámými útočníky.
Krátce před vraždou pobýval izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Saúdské Arábii a jednal zde se saúdským korunním princem. Izraelská média uvedla, že se k nim připojil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Tato podle Al Jazeery „historická schůzka“ zdůraznila, jak opozice vůči Teheránu vede ke strategickému přeskupení zemí na Blízkém východě. Netanjahu a MBS sdílejí obavy, že nová administrativa ve Washingtonu zaujme vůči Íránu podobný postoj, jaký měla dříve administrativa Baracka Obamy.
Nově zvolený prezident USA Biden už dal najevo, že se znovu připojí k jaderné dohodě z roku 2015, kterou Donald Trump v roce 2018 opustil, a spolu se spojenci chce pracovat na posílení podmínek dohody. Obojí ovšem jen v případě, že Írán obnoví dodržování dohody.
Kushner se podle dalších informací z minulého týdne setkal v Bílém domě s kuvajtským ministrem zahraničí šáhem Ahmadem Násirem Al-Mohammadem Al-Sabahem. Kuvajt je totiž vnímán jako klíčová země pro jakoukoliv snahu vyřešit tříletou roztržku Kataru se Saúdskou Arábií a jejími spojenci.
Psali jsme:
Saúdové chtějí najednou vyřešit katarskou krizi. Jako „dáreček“ Bidenovi