Pravděpodobný nástup Joe Bidena už v Evropě rozhýbal debatu o strategické autonomii v oblasti bezpečnosti.
Joe Biden v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ujistil, že USA mají vůči vojenské alianci NATO „trvalý závazek“, což článek Wall Street Journal (30/11/20, s. A7) označil za úlevu pro Evropany.
Změna v Bílém domě ale v Evropě vede k veřejným dohadům, jak moc a jak rychle by se evropští členové NATO měli snažit o nezávislou cestu k bezpečnosti. Trumpova administrativa posílila evropské snahy stát se silnějším vojenským aktérem. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa potřebuje „strategickou autonomii“. Německo a další spojenci souhlasí, že Evropa pro sebe musí dělat víc, ale varují před odstrkováním USA. To jsou výzvy, kterým bude Bidenova administrativa v otázce západní vojenské aliance čelit, tvrdí článek.
Ivo Daalder, v administrativě Baracka Obamy velvyslanec USA při NATO, je toho mínění, že Bidenova vláda by Evropany v budování vlastních strategických schopností měla podpořit: „Potřebujeme postoupit od Evropy vedené Spojenými státy k Evropě, která bude rozhodovat sama za sebe a zároveň bude strategickým partnerem USA“, říká Daalder.
Představitelé Německa a Polska v otázce bezpečnosti akcentují evropskou závislost na USA. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová nedávno napsala, že iluze o evropské strategické autonomii musí skončit. Emmanuel Macron naopak tvrdí, že USA budou Evropu respektovat jako spojence, pouze pokud bude v otázce evropské obrany upřímná a suverénní. Macronova slova o mozkové smrti NATO a jeho pokusy o uvolňování vztahů s Moskvou však vedou k pochybnostem o jeho ambicích, dodává WSJ dále.
Donald Trump nevybíravě tlačil na spojence, aby investovali do obrany 2 % HDP za rok (tento cíl letos splní jen 10 z 30 členů aliance) – Biden také bude po Evropanech žádat větší investice do obrany, ale bude používat jemnější tón, míní diplomaté a analytici.
Například Olivier Rémy Bel, bývalý úředník na francouzském ministerstvu obrany, řekl novinám WSJ, že Evropané dříve či později budou zvyšovat výdaje na obranu ne kvůli tlaku USA, ale protože pochopí, že strategické prostředí se stává nebezpečnějším. Bel zdůraznil, že Evropa na sebe již bere větší bezpečnostní odpovědnost například misí v africkém Sahelu, kde se angažuje Francie.
Nedávno publikované první hodnocení bezpečnosti EU zdůrazňuje malý pokrok v oblasti posilování armád, nízký počet bojových jednotek a tříštění či zdvojování nasazení. Podle slov bývalého polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského neodpovídá evropské nasazení novým výzvám, kterým bude Evropa čelit. „Měli bychom nést větší břemeno vedení, aby se americké zdroje mohly uplatnit na východě“, řekl dále.
Mezitím Velká Británie, která už není členem EU, oznámila, že v příštím roce zvýší svoje výdaje na obranu na 32 miliard liber. Je to nejvíc od konce studené války. Podle slov vysoce postaveného evropského diplomata je počínání Británie působivé: „Je to přesně to, co od nás bude očekávat Bidenova administrativa.“
Psali jsme: