Evropské vlády se zadlužily v řádu stovek miliard eur, aby udržely firmy a pracovníky nad vodou. V Itálii se diskutuje o tom, co si s dluhy vlastně dál počít…
Evropa se hádá kvůli zátěži, kterou představují důsledky pandemie. Hovoří se o snižování dluhů, věčných dluhopisech či tištění peněz Evropskou centrální bankou.
Diskuse o způsobu splácení těchto dluhů (a kdo by k němu měl přispět) v evropských zemích v příštím roce nabere na obrátkách, ale už to vlastně začalo. Ozývají se obzvláště ti, kdo navrhují, aby nebyl dluh vůbec splacen, píše Die Welt.
Kupříkladu italský státní tajemník a poradce premiéra Giuseppe Conteho, Riccardo Fraccaro, požadoval, aby ECB zrušila dluhopisy, které získala v Itálii během pandemie, a vzdala se jejich splacení nebo přeměnila italské dluhy na věčné.
„ECB nemá žádný dluhový problém – může tisknout tolik peněz, kolik chce,“ uvedl Fraccaro. „Může pokračovat v nákupu vládních dluhopisů, umožňovat členským státům investice a chránit je před trhem. Je to poprvé, co italská vláda požaduje snížení dluhu. David Sassoli, předseda Evropského parlamentu, již dříve uvedl, že je třeba zvážit snížení dluhu (psali jsme zde). Nyní ale poprvé od italské politiky přichází velmi konkrétní návrh, který by měl dluhy smazat.
Poptávka je pochopitelná: také italská vláda podpořila domácí ekonomiku v koronakrizi programy pomoci v hodnotě miliard, zatímco daňové příjmy vypadly. Evropská komise ve své nejnovější ekonomické prognóze předpokládá, že italský státní dluh letos vyletí z 134,7 % na skoro 160 %.
K výrazně zadluženým zemím patří také Španělsko, Francie, Kypr, Belgie, Portugalsko a Řecko (podrobný graf k výši státních dluhů v členských státech EU za 2. čtvrtletí 2020 ve vztahu k HDP je k dispozici zde a prognóza do roku 2022 zde).
Oddlužení by prolomilo tabu
Ekonomové před takovým krokem varují. Řada italských finančních odborníků již varovala politiky, kteří uvažují o snížení dluhů. Holger Schmieding, hlavní ekonom banky Berenberg, rovněž považuje tyto myšlenky za nebezpečné. „Zrušení veřejného dluhu u centrální banky by se mohlo strašně vymstít,“ varuje.
„To by prolomilo tabu.“ Investoři by to mohli považovat za testovací balónek rozsáhlejšího snižování dluhů, které by nakonec museli zaplatit.“ Výsledkem by byly dramaticky vyšší náklady na financování pro dotčené státy.
Italské požadavky se setkaly s kritikou: „Vysoký italský státní dluh není jen výsledkem pandemie. Po celá léta se dalo očekávat, že italská rozpočtová politika v určitém okamžiku povede k problémům,“ říká Markus Ferber (CSU), mluvčí konzervativní skupiny EPP v měnovém výboru parlamentu EU.
„Co si italská vláda nadrobila, to si musí sníst, a nikoli ECB. To, co Itálie chce, je de facto vládní financování centrální bankou. Zkušenosti ukazují, že to je nejlepší cesta k hyperinflaci.“
Psali jsme:
- Koronavirová pandemie vyústila v pandemii dluhovou
- Stávající úroveň podpory nemůže pokračovat donekonečna, říká Merkelová