Krize cestovního ruchu ve Španělsku zasáhla Baleárské ostrovy obzvláště tvrdě, žijí téměř výhradně ze zahraničních hostů. Mnoho ostrovanů je závislých na darování potravin.
Na Mallorce je i na zimní období děsivě ticho. Několik rekreantů se ztratilo mezi zabarikádovanými plážovými stánky. Ti, kteří zde pravidelně trávili zimu, ostrov již nepoznávají. Na pláži a v hotelu je letos více Španělů, než je obvyklé, ale Němci téměř žádní, píše Tagesschau.
A to je přesně to, co po devíti měsících s koronavirem přivádí Mallorku na pokraj kolapsu. Celé Španělsko trpí varováním před cestováním a požadavky na karanténu. Prázdninové regiony na severním pobřeží a v Andalusii mívají v letních měsících také místní stálé zákazníky – a ti jim zůstali věrní i letos v létě.
Baleárské ostrovy naproti tomu žijí téměř výhradně z cizinců, pro Španěly jsou prakticky bílou tečkou na mapě. To má ovšem zničující důsledky: sdružení cestovního ruchu odhaduje, že ostrovy letos přišly o příjmy v hodnotě 13 miliard eur.
Přibližně 600 000 lidí přišlo o práci nebo pracují na zkrácenou dobu (Kurzarbeit). Mnoho z nich nemá téměř žádné rezervy a jsou finančně na nule. Bez potravinových darů by už nebyli schopni vyjít.
Není to tak, že by na Mallorce nikdy neexistovala chudoba. Ale teď už dobrovolníci sotva stíhají pracovní nápor. Poptávka se ztrojnásobila, možná dokonce čtyřnásobila, odhaduje Toni Bauzá, vedoucí stravovací služby. Chválí německou komunitu na Mallorce: „Ti, kteří zde žijí a třeba sami mají obchod nebo restauraci, sledují, co se zde děje a projevují velkou solidaritu. Rádi pomohou.“
Dobrovolníci, kteří pracují v kuchyni, jsou šokováni, kolik lidí najednou potřebuje pomoc – a především o jaké lidi se jedná.
Už to nejsou jen bezdomovci, říká jeden: „Jsou to úplně normální lidé jako ty a já. Ztratili prostě práci.“
Psali jsme: