Přestože byl Jižní plynový koridor prezentován jako alternativa k ruským dodávkám plynu, má Lukoil 10% podíl na využití ázerbájdžánského pole Shah Deniz – tedy toho samého, odkud se čerpá plyn i pro TAP.
Nedávno jsme informovali o zahájejí dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu do Evropy Transadriatickým plynovodem (TAP). Organizace Corporate Europe Observatory analyzovala ve svém příspěvku kromě jiných projektů právě i TAP v krátké případové studii. Transadriatický plynovod doprovázely ovšem i skandály.
Transadriatický plynovod (TAP) je poslední část Jižního plynového koridoru (SGC – Southern Gas Coridor), 3 500 km dlouhého plynovodu z Kaspického moře v Ázerbájdžánu do jižní Itálie v hodnotě 45 miliard dolarů. TAP vede z Řecka přes Albánii pod Jaderským mořem do Apulie (mapka zde).
Jak uvedl v roce 2017 italský web L’Espresso ve svém článku „Tap, gli affari sporchi degli uomini del gasdotto“ (TAP: špinavé podnikání mužů od plynovodu): „V roce 2013 byl Jižní plynový koridor, tedy celý maxiplynovod, schválen evropskými úřady za podpory USA s deklarovanou protiruskou funkcí k vytvoření alternativy k dodávkám plynu od Gazpromu. Dokumenty však zpochybňují toto geopolitické ospravedlnění: ruský gigant Lukoil se ve skutečnosti připojil ke konsorciu vedenému společnostmi British Petroleum (BP) a Socar (Ázerbájdžán) s 10 % na využití pole Shah Deniz 2 – tedy toho samého, odkud se čerpá plyn i pro TAP (viz také výroční zpráva za rok 2019 na str. 23 dole – pozn. red.). Některé italské odposlechy nás opravňují uvažovat o existenci skrytých dohod také s dalšími ruskými společnostmi, jež jsou kontrolovány oligarchy loajálními k prezidentovi Vladimiru Putinovi.“
Současnými akcionáři TAP jsou BP (British Petroleum), Socar (State Oil Company of the Azerbaijan Republic – Ázerbájdžánská státní plynárenská společnost), Snam (Società Nazionale Metanodotti; Itálie) Fluxys (Belgie), Enagás (Španělsko) a švýcarská Axpo (společnost je registrována v Zugu – kantonu, který dělá největší tajnosti). Původní projekt vypracovala společnost ovládaná společností Axpo, jejíž generální ředitel byl údajně spojen s praním peněz pro italský organizovaný zločin. (Nesrovnalostem v projektu Jižního plynového koridoru se věnoval i český web E15.cz).
TAP i SGC jsou „Projekty společného zájmu“, které Evropská komise považuje za strategické. TAP byl vybrán v červnu 2013 na pozadí agresivního lobbování a údajné korupce Ázerbájdžánu v Radě Evropy, kde byla neslavně zamítnuta zpráva upozorňující na porušování lidských práv v zemi.
Zpočátku byl TAP prezentován jako „projekt soukromého sektoru“. Veřejné financování EU však může pokrýt až jednu třetinu celkových nákladů. V roce 2018 Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a řada soukromých bank schválily půjčky ve výši 2,7 miliard eur navzdory odporu v Itálii, Albánii a Řecku. Nezávislá hodnocení také zjistila, že projekt nesplňuje mezinárodní standardy pro finanční instituce.
Přeceňovaný Jižní koridor?
Podle britského spisovatele, historika a výzkumníka Simona Piraniho je význam tohoto koridoru přeceňován, jak uvedl ve svém příspěvku „Nepřehánějme – vyhlídky Jižního plynového koridoru do roku 2030“.
Evropa prostřednictvím Jižního koridoru obdrží přibližně 10 miliard m3, ne více než 2 % své celkové poptávky ve srovnání s 10–20 %, které se předpokládaly v Bruselu. Zatímco političtí vůdci nadále vykreslují vyhlídky koridoru v růžových barvách, dynamika trhu – v samotném kaspickém regionu, na Kavkaze, v Turecku a v Evropě – je méně slibná. Obchodní podmínky úspěchu Jižního koridoru se zhoršovaly s rostoucí politickou podporou.
Ve zprávě z roku 2018 Pirani tvrdí, že až do roku 2030 zůstane koridor s největší pravděpodobností nepodstatným přispěvatelem k evropské bilanci plynu. V nejlepším případě může být dostatek plynu pro druhý řetězec TANAP (Transanatolský plynovod), ale až na konci dvacátých let. Zpráva se zabývá možnými zdroji dodávek pro Jižní koridor (Ázerbájdžán, Turkmenistán a další, včetně Íránu, Kurdistánu a východního Středomoří); otázkami poptávky a dopravy; a podmínkami, za kterých bude plyn z Jižního koridoru konkurovat jiným dodávkám na evropském trhu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.