Živočišné geny by mohly být upravovány způsoby, které by umožňovaly chov hospodářských zvířat odolných vůči klíčovým chorobám.
Ministři uvedli, že změna současných přísných pravidel (která pocházejí z EU a znemožňují úpravy genů u plodin a hospodářských zvířat) by přinesla široké výhody pro spotřebitele a zemědělce, včetně zdravějších potravin, zlepšení životního prostředí a lepších životních podmínek zvířat, informoval Guardian.
Některé skupiny v oblasti životního prostředí však vyjádřily obavy, že uvolnění pravidel by mohlo vést k snížení dobrých životních podmínek zvířat, například pokud by tato technologie byla použita k podpoře rychlejšího růstu zvířat nebo k tomu, aby byla hospodářská zvířata chována v přeplněných podmínkách.
Úpravy genů zahrnují řezání a sestřih částí DNA v rámci jednoho genomu, aby došlo ke změnám, které byly dříve možné pouze pomocí zdlouhavého selektivního šlechtění rostlin a zvířat. Jedná se o odlišný proces od genetické modifikace, který zahrnuje zavedení DNA z jednoho druhu do druhého a který bude i nadále podléhat téměř úplnému zákazu.
George Eustice, státní tajemník pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova, uvedl: „Genová editace (gene editing) má schopnost využít genetické zdroje, které poskytla matka příroda za účelem řešení výzev naší doby. Patří sem šlechtění plodin, které dosahují lepších výsledků, snížení nákladů pro zemědělce a dopadů na životní prostředí a pomoc nám všem v přizpůsobení se výzvám změny klimatu.“
Japonsko schválilo genově upravené rajče
Potraviny vyrobené pomocí technologie úpravy genomu se poprvé dostanou na japonské stoly se souhlasem vlády v podobě rajčete, které je zdravé pro srdce.
Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí schválilo produkci a prodej rajčat vyvinutých univerzitou Tsukuba a Sanatech Seed. Rajče obsahuje pětinásobek normálního množství GABA, což je aminokyselina spojená se snížením krevního tlaku, a to díky vylepšení genů, které normálně omezují produkci GABA.
„Vývoj trval 15 let,“ řekl Hiroshi Ezura, profesor univerzity a technologický ředitel společnosti Sanatech. „Pomocí pokročilých technologií jsme nakonec vytvořili něco, co je dobré k jídlu.“
Výhody a rizika
Živočišné geny by také mohly být upravovány způsoby, které by umožňovaly chov hospodářských zvířat odolných vůči klíčovým chorobám, což by snížilo spotřebu antibiotik a tím i pravděpodobnost vývoje rezistentních superbugů (superbug je patogenní mikroorganismus a zejména bakterie, která si vyvinula rezistenci na léky, které se proti ní běžně používají).
Peter Stevenson, hlavní politický poradce v kampani Compassion in World Farming (CIWF), však uvedl, že způsoby, kterými byla v minulosti chována hospodářská zvířata pro ziskové vlastnosti, naznačují, že rozvoj úpravy genů by byl pro zvířata škodlivý. Poukázal na genetickou selekci brojlerových kuřat, přičemž rychlý růst vedl k abnormalitám a kulhání a u nosnic výběr k vysoké produkci vajec způsoboval osteoporózu, takže slepice byly zranitelné vůči zlomeninám kostí.
Dodal, že chov zvířat odolných vůči chorobám by jen povzbudil farmáře, aby je chovali intenzivněji, což by vedlo k přeplnění a snížení dobrých životních podmínek zvířat. „To nás tlačí dolů na cestu průmyslového zemědělství,“ varoval.
Gareth Morgan, vedoucí pro oblast zemědělství v Soil Association, uvedl: „Zpochybňujeme rychlost, s jakou vláda využívá brexit k provádění deregulační agendy v této oblasti. Je životně důležité, aby občanům a zemědělcům, kteří si nepřejí jíst nebo pěstovat plodiny nebo zvířata s genovými úpravami, byla poskytnuta odpovídající ochrana.“
Celý článek si můžete přečíst v angličtině zde.