Odvrácená tvář „zelené energie“?

Jsou elektromobily skutečně „čisté“ nebo je to jen marketingová lež? Nezpůsobí tzv. „zelené energie“ více škod než fosilní zdroje? Na to hledá odpověď kontroverzní dokument stanice ARTE.

Lidé jsou přesvědčeni (resp. jsou přesvědčováni), že musí jezdit pouze elektromobily, aby se tím vyřešily světové problémy s CO2.

 

Vyřeší větrné turbíny a solární panely všechny naše problémy? Ne!

 

A co když jsou údajně čisté energie jen pouhou iluzí? Co kdyby měly mít nakonec ničivější dopad než fosilní energie?

 

Elektromobily jsou zhotoveny z kovů a minerálů. A ty musí být někde vytěženy.

 

Žádná čistá energie neexistuje. Dokud tady bude člověk, bude i znečišťování.

 

Energiewende slibuje svět s větším vědomím odpovědnosti, ale ve skrytu působí četné škody na životním prostředí.

 

***

Solární panely, větrné turbíny a elektromobily – ekologické technologie by měly pomoci urychlit energetický přechod (Energiewende). Země v Latinské Americe a Asii platí za zelenou transformaci vysokou cenu, protože těžba lithia má dramatické důsledky pro lidi a životní prostředí.

S ohledem na globální oteplování je úspěch energetického přechodu prvořadý. V zájmu odklonu od uhlíku v energetickém sektoru přechází mnoho zemí na technologie šetrné k životnímu prostředí: solární panely, větrné turbíny – a samozřejmě elektromobily znamenají čistou mobilitu a povědomí o životním prostředí.

K výrobě elektromobilů je však zapotřebí velké množství kovů a vzácných minerálních surovin, jako jsou grafit, kobalt nebo lithium. Ve větrných turbínách a solárních panelech jsou také kovy a vzácné zeminy.

Po závislosti na ropě a uhlí, se svět stane závislým na surovinách, které jsou široké veřejnosti stále z velké části neznámé. Investigativní reportáž vezme diváky na cestu po „temné stránce“ energetického přechodu.

Objevuje se paradox: protože pro klimaticky neutrální technologie je zapotřebí stále více uhlí, emise CO2 na celém světě neklesají. Je za energetickým přechodem jen gigantický „greenwashing“? Nepoškozují nakonec čisté energie životní prostředí více než fosilní paliva?

Reportáž také odhaluje, že západní vlády a společnosti jednoduše ignorují řadu odborných zpráv o skutečných environmentálních nákladech na zelené technologie, protože za čistou energií jsou politické a ekonomické zájmy. Tímto způsobem svět směřuje k další ekologické katastrofě.

Západ je stále více závislý na Číně jako nejdůležitějším producentovi nerostných surovin a světovém lídrovi v oblasti obnovitelných energií.

Filmový dokument z roku 2020 je možno zhlédnout do 22. ledna na webu stanice ARTE v němčině a francouzštině, k dispozici jsou titulky polské, německé a francouzské.

V rámci našeho informačního servisu přinášíme ukázku z dokumentu, který vzbudil rozporuplné reakce. Například francouzský list Le Monde o dokumentu napsal: „Litujeme, že tento film nepokrývá nejnovější technologie, jako jsou vodíkové motory, a „skáče“ z automobilů do dolů a poté na větrnou energii.“ Názor necháme s upozorněním na určité kontroverze na čtenářích:

Pokud člověk věří výrobcům, má elektromobil pouze výhody. Elektromobily nepotřebují sice benzín ani diesel, zato pro výrobu baterie jsou zapotřebí jiné suroviny: vzácné kovy.

Philippe Bihouix, inženýr, člen institutu Momentum: „Máme zde klasické vzácné kovy jako je zlato, stříbro, cín a platina a pak exotické, např. europium, samariumgadolinium. Poslední jmenované mají zvláštní fyzikální a chemické vlastnosti, které jsou nutné k pohonu elektrických aut.“

Baterie je srdcem elektromobilu. Tvoří až 50 % hmotnosti vozu a obsahuje mezi jinými kobalt a grafit. Baterie obsahuje různé vzácné kovy, sem patří i ten nejlehčí: lithium. Automobilový průmysl je na těchto surovinách závislý a ty také vězí za jinými zelenými technologiemi.

Karine Samuelová, profesorka na Polytechnickém institutu v Grenoblu: „Nejenom elektromobily potřebují vzácné okovy, jsou používány všude: např. pro magnety u motorů, které pohání větrné turbíny, dále při výrobě solárních panelů pro fotovoltaiku. Bez vzácných kovů nemůžete mít žádnou zelenou obnovitelnou energii.“

Nová závislost

Dříve to byla ropa, nyní jsme upadli do nové závislosti. Odkud pocházejí tyto nepostradatelné zdroje?

Kobalt je získáván především z dolů v Demokratické republice Kongo. Austrálie, Chile a Bolívie mají k dispozici velké zásoby lithia, Indonésie je důležitým producentem niklu, zirkonia a cínu. Už dnes produkují mnohé státy na všech kontinentech mnoho stovek milionů tun těchto surovin.

Čína jako zásobárna surovin a dopady na životní prostředí

Obzvláště jedna země má obrovské zásoby strategických surovin: Čína. Čína vyváží surovinu, která je pro GreenTech firmy obzvláště důležitá: grafit.

Jsme v provincii Heilongjiang. Abychom si zajistili zelenou budoucnost, je grafit často produkován v zastaralých továrnách. Dnem i nocí tu pracují muži prakticky bez ochranného oblečení a účinné ochrany dýchacích cest.

Pozůstatky z těžby grafitu zabírají v krajině desítky kilometrů. Před zraky zemědělců se ukládá další a další obrovská jedovatá vrstva prachu. Rostliny zde už nemají listy. Aby proběhla v naší společnosti Energiewende, berou na sebe Číňané těžké škody na životním prostředí. V některých těžařských regionech obyvatelé dokonce opustili svoje domovy.

Ve Vnitřním Mongolsku vytvořili Číňané impozantní průmyslová centra. Ve městě Baotou slouží průmyslová zařízení pouze k získávání vzácných zemin. Nejhorší škody na životním prostředí způsobují tyto továrny díky nelegálnímu zbavování se odpadů. Obrovská umělá jezera před branami města jsou napájena proudy černé vody, která obsahuje těžké kovy a jedovaté látky.

Tyto nové zdroje znečištění životního prostředí na opačné straně světa jsou cenou za naše větrné elektrárny, solární panely a čistá auta, která Evropě zajišťují lepší vzduch.

Philippe Bihouix: „Abyste vytvořili něco čistého, musí člověk stále něco znečišťovat. Neexistuje žádný 100% ekologický produkt a bez CO2 emisí, jak čteme na různých etiketách. To není možné, všechno má své dopady!“

Naše zelené technologie neobsahují jen vzácné kovy, ale i ty běžné. Jedna větrná turbína pozůstává v průměru z 20 tun hliníku a 500 tun oceli. Jeden elektromobil může obsahovat až 80 kilogramů mědi – to je 4x více než u vozu na spalovací pohon.

Jean-Marc Sauser, viceprezident pro strategii Naval Group (2010–2013): „Energiewende vyžaduje velká množství mědi – také pro dráty, které vedou proud.“

Chile a největší měděný důl na světě

Chuquicamata, jeden z největších povrchových dolů na měď a druhý nejhlubší povrchový důl na světě, se nachází 1 650 km severně od Santiaga v Chile. Důl, populárně známý jako Chuqui, funguje od roku 1910. Nachází se zde 13 % světových zásob mědi. Při stávajícím tempu těžby už se budou zásoby ztenčovat. Olivier Vidal, ředitel výzkumu CNRS v Grenoblu: „Pokud jde o měď, pesimističtí experti počítají s tím, že vrchol produkce nastane v období 2030 až 2040. Následoval by pokles primární produkce.“

Podobně jako grafit v Číně, je i těžba mědi v Chuquicamatě spojena se znečišťováním půdy a vody těžkými kovy. Skoro 10 % všech pracovních míst v Chile je navázáno na těžbu mědi. Škody na životním prostředí s tím spojené jsou zcela ignorovány.

Baterie versus spalovací motor

V roce 2009 iniciovalo francouzské Ministerstvo životního prostředí (v jehož čele stál Jean-Louis Borloo) velkou vědeckou studii k elektromobilům. Měla porovnat ekologickou bilanci elektromobilů a vozů se spalovacím motorem. O vypracování byla požádána francouzská Agentura pro ekologickou tranzici (Agence de la transition écologique) ADEME. Pouze jeden účastník byl ochoten hovořit o tehdejším dění okolo studie.

Michel Dubromel, prezident France Nature Environnement: „Cílem studie mělo být shromáždění a vyhodnocení informací týkajících se elektromobilů. K jednomu stolu měli zasednout výrobci aut, subdodavatelé, zástupci občanské společnosti, uživatelé a organizace na ochranu životního prostředí.“

Zástupci ekologických sdružení požadovali, aby byly zohledněny všechny výrobní fáze vozidel. Podle nich tam patřila také těžba surovin. V roce 2011 byla zpráva hotová, ale zveřejněna byla až o 18 měsíců později.

„Evidentně mnoho lidí z politiky a hospodářství nechtělo přiznat, že elektromobily mají dopad na životní prostředí. Zpráva nedošla k závěru, že elektromobily jsou čisté. Toto tvrzení je jen marketingová lež,“ říká Dubromel.

Ať už s baterií nebo se spalovacím motorem – znečišťování prostředí je stejné

O tři roky později v další zprávě s názvem Les potentiels du véhicule électrique experti uvedli, že „dopady elektromobilů na životní prostředí jsou řádově tytéž jako u aut se spalovacím motorem“. Oba typy vozů tedy znečišťují životní prostředí stejnou měrou. Tento závěr však žádný politik nevezme v úvahu.

Pozn. red.: Jak se dočteme na str. 1 ve výše uvedené zprávě, „náklady a dopady elektrického vozidla se vyskytují hlavně ve výrobě, zatímco náklady a dopady termických vozidel se většinou vyskytují v provozu.“ (Les coûts et les impacts du véhicule électrique se trouvent majoritairement à la fabrication, alors que les coûts et les impacts du véhicule thermique se trouvent majoritairement à l’usage.)

Vědci se zároveň zajímali o znečištění životního prostředí, které vzniká při výrobě elektrické energie určené pro elektromobily. Proud může pocházet z jaderných, větrných nebo uhelných elektráren. Původ této elektřiny je zdrojem dalšího znečištění, které automobilový průmysl zamlčuje.

V roce 2008 se tématem na popud prezidenta zabýval ve své zprávě bývalý šéf francouzské firmy Cogema (Compagnie Générale des Matières Nucléaires) Jean Syrota.

„Většina zemí získává elektřinu z fosilních paliv (uhlí, ropa a částečně zemní plyn). Díky tomu produkuje elektromobil – je jedno zda v Číně, USA, Indii nebo v Německu – více CO2 než auto na benzínový či dieselový pohon,“ tvrdí Syrota. Poznatky z jeho zprávy (Rapport Syrota) nebyly nikdy zveřejněny.

Za vším hledejme byznys?

Při každé změně, kterou prosazuje průmysl, jde především o obchod. Randy Hayes, prezident společnosti Rainforest Action Network: „Energetický přechod je poháněn byznysem. To nejsou dobrodinci, kteří chtějí co nejlépe vyřešit problémy. Podnikatelé z větrné nebo solární branže chtějí vydělávat peníze, vybudovat ziskové podnikání. To nezachrání ani planetu, ani lidstvo.“

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.