Ruští maloobchodníci nemuseli hledat nové dodavatele a nemuseli ani zužovat sortiment zboží v obchodech, jak se stalo v Evropě.
Ruské potravinové protisankce z roku 2014 zřejmě pomohly ruským potravinářským sítím lépe se vyrovnat s pandemií. Protisankce totiž snížily její negativní vliv na dodávkové řetězce, tvrdí firma Alvarez a Marsal na základě průzkumu největších evropských a ruských maloobchodníků.
Bez aktivního procesu nahrazování importů, který v oblasti potravin začal v Rusku před šesti lety, by se prázdné regály mohly stát realitou.
Podle firmy Alvarez a Marsal ovlivnila pandemie mezinárodní trh negativně: asi 55 % evropských maloobchodníků uvedlo, že během roku 2020 diverzifikovali síť svých dodavatelů, více než 60 % omezilo nebo zvažuje omezit sortiment zboží a 69 % prodejců hledá větší podíl lokálních dodavatelů ze sousedních zemí.
V Rusku k ničemu podobnému nedošlo. Zdejší maloobchodníci nemuseli hledat nové dodavatele a nemuseli ani zužovat sortiment. V porovnání s rokem 2019 obchodníci zvýšili zásoby a v tomto trendu budou pokračovat.
Jedním z důvodů, proč ruští maloobchodníci nemuseli postupovat stejně jako ti evropští, byla skutečnost, že problémy s dodavatelskými řetězci v Rusku (především v jeho východní části) existovaly již dříve a nezávisle na pandemii. Zúžení sortimentu značkového zboží by pro mnohé maloobchodníky znamenalo riziko závislosti na konkrétních dodavatelích, což by mohlo vést k prázdným regálům v případě, že by tito dodavatelé zboží nedodali.
Klíčovým faktorem však jsou ruské protisankce z roku 2014. Změnily totiž strukturu dodavatelských zemí a vytvořily umělou poptávku po ruských výrobcích. Pro ruský agrární průmysl jsou protisankce na potraviny z Evropské unie považovány za revoluční.
Pandemie se ale negativně projevila jinde. V oblasti maloobchodního prodeje oblečení, bot, ale také elektroniky, které se do Ruska dovážejí, pocítili problémy s dodávkami i maloobchodníci v Rusku, připomíná nakonec firma Alvarez a Marshal.