Konflikt o Tchaj-wan by zasáhl EU „během několika vteřin“

VSa Trendy

Evropě by nemělo být jedno, co se děje na druhém konci světa, říká předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.

Německá Tagesschau přinesla rozhovor s Wolfgangem Ischingerem, předsedou Mnichovské bezpečnostní konference (Münchner Sicherheitskonferenz – MSC), ve kterém se věnuje napjatým vztahům mezi Čínou a Tchaj-wanem, smlouvám o kontrole zbrojení a interním hrozbám.

Tagesschau: Nemůže se stát, že konflikty budoucnosti již Evropu nezasáhnou? Např. Čína, Indie a Pákistán jsou tři jaderné mocnosti v těsném geografickém prostoru, které mezi sebou rozhodně mají spory.

Ischinger: Ano, ale varoval bych před myšlenkou, že Evropě by v jistém smyslu mohlo být jedno, co se děje na druhém konci světa. Zapomněli jste na Severní Koreu, ta se bezpochyby stala jadernou mocností, která má nejen nosné systémy, ale také hlavice, s nimiž může přepravovat střely na vzdálenost 4 000 kilometrů – to se několikrát prokázalo. Z globálního hlediska jsou však v současnosti největším rizikem konfliktu možné spory o Tchaj-wan.

Wolfgang Ischinger má za to, že „pokud by došlo mezi Čínou a Tchaj-wanem k vojenské konfrontaci, světla německé automobilové výroby by zhasla ve Wolfsburgu, Ingolstadtu a dalších městech, protože nákladní lodě s vozy určenými na vývoz by se do čínských přístavů už nedostaly. Proto (my Evropané) musíme také zvýšit hlas v otázkách bezpečnosti v Asii a nepovažovat Čínu jen za vývozní trh, ale také se aktivně podílet na sporech v Jihočínském moři a působit na zúčastněné strany moderátorsky. Proto je nyní úzká koordinace na téma Číny také důležitým transatlantickým úkolem.“

Vnitřní hrozby a dezinformace

Ischinger dále upozorňuje, že „hrozba pro naši bezpečnost již nepřichází pouze z hlavní kanónů, ale z datových toků. Nebezpečí pak spočívá v narušení nebo manipulaci s daty, v odříznutí informačních cest nebo v šíření falešných informací. Obávám se, že (podobně jako tomu bylo u jaderné zbraně, která byla vyvinuta ve 40. letech) byl džin už dávno z láhve vypuštěn. Už nebudeme schopni zvrátit tento fenomén obrovských možností manipulace s daty, závislostí způsobených síťovými zařízeními a stroji. Spíše to bude o vzdělávání populace a zajištění toho, aby mohla rozpoznat dezinformační kampaně jako takové.“

„Nedávno jsme v USA viděli názorné lekce o tom, jak takové konspirační teorie (bez ohledu na to, kým byly spuštěny) mohou způsobit nejtěžší otřesy i v zemi s 200 let starým stabilním státem. Ani u nás nejsou vyloučené. Z toho plyne poučení, že je důležité aplikovat koncept obranné demokracie na naši schopnost rozlišovat fakta od manipulovaných informací. Věřím, že je zde ještě dlouhá cesta, a to i ve vysoce vzdělaných společnostech, protože metody útoku v kybernetické a datové oblasti jsou dále vylepšovány závratnou rychlostí. Možnosti rostly exponenciálně, avšak naše obranné schopnosti se nenavýšily ve stejné míře. Jedná se o hlavní bezpečnostní úkol pro příštích několik let,“ dodává Ischinger.

Nový START

Ischinger také zmínil v rozhovoru prodloužení smlouvy Nový Start (New START) mezi USA a Ruskem. Podle něj mají smlouvy jako START, Nový START a INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty – dohoda zanikla v roce 2019) své technologické kořeny v 60. a 70. letech 20. století Tato technologie však pokročila mnohem rychleji než smlouvy o kontrole zbraní. Dnes se v Rusku, Číně a USA vyvíjejí takzvané hypersonické systémy; víme o nyní vysoce rozvinutých systémech řízených střel, které jsou na všech stranách. Proto je otázka: můžeme do politiky kontroly zbraní zahrnout nejen předchozí balistické systémy, ale také nové typy zbraňových systémů, jako jsou drony s útočnou kapacitou? Takové zbraně jsou velmi nebezpečné, protože dnes je lze používat s obrovskou přesností a jsou extrémně ničivé.

Americká vojenská přítomnost v asijsko-pacifickém regionu

Podle Ischingera je z čínského hlediska americká vojenská přítomnost v asijsko-pacifickém regionu pravděpodobně hlavní strategickou výzvou a říká k tomu: „Dokázal jsem si představit, že by mělo smysl hovořit o dohodě, ve které by obě strany zmírnily svou vojenskou přítomnost v regionu a že v této souvislosti lze hovořit také o snižování počtu jaderných zbraní. Samozřejmě se to stává obtížnějším do té míry, že zájmy tří, čtyř nebo více partnerů stojí proti sobě. Ale bez ohledu na to, zda jednáte s Čínou nebo s jinými velmocemi, to může uspět, pouze pokud bude existovat určitá míra základní důvěry. Bohužel se tato základní důvěra, zejména v Rusku, v posledních letech ztratila. Musí být pečlivě obnovena vzájemná multilaterální důvěra, to platí pro asijsko-pacifický region, ale také pro euro-transatlantický region.“

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.