První závěry mise WHO v Číně hovoří o zvířecím původu viru SARS-CoV-2. Mnoho otázek ale zůstává nezodpovězených.
Domic Dwyer, ředitel Public Health Pathology v Sydney, popisuje první zjištění, která přinesla mise WHO v Číně ohledně původu nového koronaviru. Dwyer se zúčastnil vyšetřování ve Wu-chanu, kde byl virus SARS-CoV-2 objeven v prosinci 2019.
Vyšetřování došlo k závěru, že virus je nejspíš zvířecího původu a na člověka se dostal přenosem z netopýrů přes neznámého prostředníka. Řetězec událostí je stále objektem zkoumání, vzorky netopýrů z provincie Chu-pej ani volně žijících živočichů z celé Číny zatím nákazu neprokázaly.
Delegace WHO navštívila také tzv. vlhký trh ve Wu-chanu, který byl v rané fázi považován za epicentrum nového koronaviru. Na tomto trhu se prodávají „domestikované produkty divočiny“ (krysy, cibetky, jezevci – zvířata chovaná pro konzumaci), tato zvířata sice prokazatelně mohou být citlivá na SARS-CoV-2, v živočišných vzorcích odebraných po uzavření trhu však nebyl žádný pozitivní nález. Je také známo, že mezi prvními 174 lidmi, kteří se nemocí infikovali, byla řada těch, kteří trh vůbec nenavštívili.
Dwyer ale říká, že po návštěvě uzavřeného trhu je velmi snadné pochopit, jak se zde infekce může šířit. V době, kdy je trh v provozu, navštíví ho asi 10 tisíc lidí denně, setkávají se velmi z blízka v prostoru, kde je špatná ventilace a kanalizace. Trh ve Wu-chanu tak mohl být spíše urychlovačem než skutečným epicentrem, píše dále Dwyer s odkazem na provedené modelovací studie a výzkum genetické sekvence. Původ virové nákazy je nutné hledat jinde.
Další možností je hypotéza „studeného řetězce“. Podle ní se virus mohl šířit jinými cestami – například prostřednictvím chovu, odchycení, zpracování, nebo chlazení a mražení potravin. Typ potraviny ovšem není jasný.
Odběr vzorků z prostředí trhu prokázal povrchovou kontaminaci virem. To může znamenat zavlečení SARS-CoV-2 prostřednictvím infikovaných osob nebo kontaminovaných produktů živočišného původu a produktů „studeného řetězce“. Vyšetřování produktů „studeného řetězce“ a zkoumání možnosti přežití viru při nízkých teplotách stále probíhá, píše Dwyer.
Jeho článek se dále zabývá „politicky citlivou“ otázkou, zda virus mohl uniknout z laboratoře. Delegace WHO tuto možnost na místě zkoumala a došla k názoru, že je to krajně nepravděpodobné. Delegace navštívila Wuchanský ústav virologie, který shledala výborně vedeným s ohledem na bezpečnost i zdraví zaměstnanců (pravidelné odběry krve a testování). Nebyly nalezeny žádné důkazy protilátek proti koronaviru, důkazy o přítomnosti viru nebyly zaznamenány ani při auditu biologické bezpečnosti ústavu
Odborníci WHO se tedy zaměřili i na práci wuchanských vědců s (koronaviru blízkým) virem RaTG13, který před sedmi lety způsobil v Číně smrt několika horníků. Vědci však pracovali pouze s genetickou sekvencí viru a vypěstovat virus v kultuře se jim nepodařilo.
I když viry z laboratoří rozhodně unikají, je to vzácné, píše Dwyer.
Mise se účastnilo 17 odborníků, členů čínské zdravotnické komise, 10 odborníků za WHO a dalších 7 mezinárodních expertů a pracovníků různých agentur. Věnovali se tématům klinické (jak se virus šíří mezi lidmi) a molekulární (genetická výbava viru a způsob reprodukce) epidemiologie a úloze zvířat a životního prostředí v procesu šíření.
Jen samotná skupina klinické epidemiologie nahlédla do záznamů 76 000 onemocnění, která nesla příznaky podobné COVID-19 – chřipkových onemocnění, zápalů plic a dalších onemocnění dýchacích cest. Nenašla žádné jasné důkazy oběhu Covid-19 ve Wu-chanu v průběhu druhé poloviny roku 2019, tedy před prvním identifikovaným případem.
Tato společná mise byla jen začátkem, první fází výzkumu, v následujících týdnech bude zveřejněna její zpráva. I nadále budou hledány a zkoumány důkazy – například zda se virus šířil v Evropě již v roce 2019. Bude také pokračovat testování volně žijících zvířat. Cílem je vytvořit postup, jakým se pandemie budou vyšetřovat v budoucnosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.