Milan Daniel píše o tom, proč má prezident Zeman ve své kritice za postup v kauze Sputnik V pravdu, i když se to mnohým nelíbí.
Prezident republiky v rozhovoru pro Parlamentní listy nevybíravě kritizoval ministry Blatného a ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irenu Storovou. Důvodem je jejich postoj vůči ruské vakcíně proti nemoci Covid-19, označované jako Sputnik V. Ta je dnes schválena k použití v desítkách zemí světa, ze zemí EU k použití nouzovému v Maďarsku a na Slovensku.
Blatný i Storová zastávají postoj, že bez schválení regulátora, jímž je European Medicines Agency (EMA) její použití v České republice neumožní.
Proces schvalování léků, které mohou být v EU použity, je velmi složitý, podílejí se na něm týmy odborníků a obecně trvá kolem deseti let. Pandemie nicméně dostává EMA pod tlak, je snaha proceduru urychlit. V případě čtyř známých vakcín byla ukončena. Proč se tak nestalo u vakcíny ruské, která byla představena jako první již v srpnu 2020?
Důvody jsou přinejmenším dva. Tím prvním byly pochybnosti o její bezpečnosti a účinnosti argumentované nestandardním procesem, kdy Sputnik V neprodělal 3. fázi, na níž se podílejí tisíce dobrovolníků. To se mezitím změnilo a ruská vakcína došla odborného uznání. Druhým důvodem bylo to, že pandemie na výsledky studie nečekala, státy se rozhodly riskovat, výrobní kapacity nestačí poptávce, ruský výrobce ji není schopen uspokojit a k žádosti o schválení ho nic netlačí.
Ukázalo se však, že Sputnik V není jen vakcína, ale i „měkká síla“ reprezentující dnešní Rusko v zahraničí. Proto výrobce tuto žádost podal. Stalo se tak 29. ledna t. r., ale na nesprávném místě: namísto EMA se stal adresátem HMA – Human Medicines Agencies, což je Evropská agentura pro léčivé přípravky. Ruská strana tvrdila, že žádost podala, EMA že nic nedostala. Administrativní chybu šlo snadno napravit. HMA na svých oficiálních stránkách uvádí, že spolu s EMA spolupracuje v boji s pandemií s Evropskou komisí. Co HMA bránilo ruskou žádost EMA přeposlat? Nebyl snad zájem? Nebo naopak byl?
Pandemická situace se zhoršovala, poptávka po vakcínách stupňovala a veřejnost se ptala, proč se nevyužije to, co se jeví jako účinné. Dozvídala se, že Rus „si nepodal žádost“. Namísto toho, aby se udělal krůček k tomu, aby se pomohlo stamilionům lidí v ohrožení, se šermovalo byrokracií.
O co by bylo lépe, kdybychom se na cestě ke zdraví nemuseli brodit bruselskou bažinou. O co by bylo lépe, kdyby evropské státy a instituce spolupracovaly. Sputnik V se má vyrábět v Itálii, jedná se i o výrobě v dalších evropských zemích. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dokonce prohlásil, že „EU bude muset v budoucnu pomoci Rusku s výrobou vakcín proti koronaviru, stejně jako ostatním zemím“, a dodal, že „prioritou je nyní výroba evropských preparátů“.
O kolik mohla být Evropa dál (a kolik lidí mohlo zůstat naživu), kdyby namísto výhrůžek a sankcí s Ruskem spolupracovala. Což samozřejmě platí obecně, nejen v tomto konkrétním případě. Kéž by to zlé bylo alespoň k tomuto dobré a Sputnik pohnul zeměkoulí.
Prezident v nahoře zmíněném rozhovoru znectil osoby, které jsou na význačných pozicích spoluodpovědné za probíhající katastrofu. Zajímala se snad Česká republika v osobách ministra zdravotnictví, zahraničí, či ředitelky SÚKL o možnosti spolupráce s ruskou stranou, nebo nám něco uniklo? SÚKL je národním členem HMA – jak se ústav vyrovnal s tím, že Evropská agentura pro léčivé přípravky dělala v případě ruského podání mrtvého brouka?
Přiznat Zemanovi přes jeho způsoby kus pravdy je pro zaťaté rusofoby přetěžké. Ale on ji navzdory jejich kejhání má.