Celosvětové dodávky ropy závisí na hlavních „škrtících“ bodech

Loď Ever Given, která uvízla v Suezském průplavu, zvýraznila význam klíčových pasáží pro lodní dopravu.

„Kdokoliv ovládá moře, ovládá obchod; kdokoliv ovládá obchod, ovládá bohatství světa a tudíž svět samotný.“

Walter Raleigh (1552–1618)

Škrtící body (choke points) jsou úzké pasáže podél široce používaných globálních námořních tras, které jsou zásadní pro globální energetickou bezpečnost.

Poloha Suezského průplavu je zásadní a  umožňuje lodím vyhnout se mnohem delší trase kolem mysu Dobré naděje na jižním cípu Afriky. Jelikož průplavem prochází průměrně něco přes 50 lodí za den, je pravděpodobné, že zpoždění budou mít dopady na přepravní smlouvy, ceny ropy a na soudní spory týkající se opoždění nákladu.

Pokud se situace rychle nevyřeší, dopad na ceny ropy by mohl být značný, protože zhruba 10 % ropy prochází Suezským kanálem (v roce 2018 to bylo podle analýzy zveřejněné novinami Financial Times 4,6 milionů barelů denně). Nyní se odhaduje, že na obou jeho koncích je zadržováno přibližně 10 milionů barelů ropy.

To je stále podstatně méně než u některých dalších zranitelných tranzitních bodů po celém světě jako je Malacká úžina, kterou prochází 15,7 milionů barelů denně a Hormuzský průliv (téměř 17 milionů barelů za den). Právě Hormuzský průliv, je stále považován za největší problém globálních dodávek a Írán v průběhu let často hrozil, že jej zablokuje.

Jeho strategický význam byl ilustrován při mnoha příležitostech, jako byla operace Praying Mantis a sestřelení íránského letadla v roce 1988. Hrozby uzavření Hormuzského průlivu jsou brány vážně, zejména ze strany USA, a v regionu je udržována silná vojenská přítomnost.

Ačkoli většinu škrtících bodů lze obejít použitím jiných tras (zvyšujících ovšem dobu přepravy), některé nemají prakticky žádné alternativy. (Aktuální polohu lodě Ever Given lze sledovat na webu Marine Traffic zde).

Námořní přeprava ropy závisí na hlavních „škrtících bodech“ mezi které patří: Malacký průliv, Hormuzský průliv, Bab-al-Mandab, Suezský kanál a Bospor. (Údaje jsou za rok 2018 v milionech barelů denně). Zdroj: Statista.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.