Celosvětový nedostatek sezónních sběračů ovoce je ještě umocněn omezením cestování kvůli pandemii. „Létající stroje“ vybavené umělou inteligencí nyní mohou plody sbírat samy.
Hledání pracovníků pro sběr ovoce je stále obtížnější. Cestovní omezení kvůli koronaviru zabránila sezónním pracovníkům překročit hranice, a někteří farmáři využívají drony, aby zajistili sklizeň. Ještě před pandemií bylo pro farmáře stále obtížnější získávat lidi pro tuto práci.
V loňském roce, kdy byla po celém světě zavedena cestovní omezení, vyzvaly vlády v celé Evropě ty, kteří při pandemii přišli o práci, aby přišli pomoci při sklizni. Španělsko a Itálie se dokonce nabídly, že nelegálním migrantům udělí právo pracovat jako sběrači.
Izraelská společnost Tevel Aerobotics Technologies však vynalezla autonomního létajícího robota (FAR – Flying Autonomous Robot), který k identifikaci a sklízení plodin využívá umělou inteligenci. Robot může pracovat 24 hodin denně a vybírá pouze zralé ovoce. Inovace byla přímou reakcí na nedostatek pracovních sil.
Hnijící ovoce a nedostatek pracovníků v zemědělství
Odborníci odhadují, že asi 10 % světových ovocných plodin hnije na stromech a je zničeno, protože na jejich sběr není dostatek pracovníků.
Sklizeň je pro pěstitele ovoce stresující. Po výsadbě, zalévání a odplevelení polí musí rychle najmout další pracovníky a koordinovat sběr a balení plodin během několika týdnů, než začne klesat kvalita pomerančů, jablek nebo bobulí.
„Je to těžká sezónní práce,“ říká jeden pěstitel jablek v severním Izraeli, který stejně jako mnoho zemědělců potřebuje také zajistit bydlení, pojištění, přepravu a pracovní víza pro sezónní pracovníky. Náklady neustále rostou.
Létající roboti jsou přesnější a pracují déle než lidé. Mohou také provádět další úkoly, jako je prořezávání stromů, čímž se sníží náklady na produkci ovoce přibližně o 30 %.
Síla urbanizace a touha po stabilnějších pracovních místech podle Světové banky snížily procento světové pracovní síly působící v zemědělství na 26 % (ještě v roce 1991 to bylo 43 %.) Ve vyspělých zemích jsou tato pracovní místa relativně málo placená, dočasná, fyzicky náročná a často obsazená migrujícími pracovníky, kteří se také musí vypořádat se změnou imigrační politiky.
„Koronavirus rozhodně posunul sektor vpřed,“ řekl zakladatel Tevelu Yaniv Maor.