Čína je největším oficiálním věřitelem na světě, ale chybí základní fakta o podmínkách jejího poskytování úvěrů.
Čínské státní banky v uplynulém desetiletí financovaly obrovské projekty v oblasti infrastruktury a energetiky v Africe, Latinské Americe a Asii v rámci iniciativy Jedno pásmo, jedna stezka (BRI – Belt and Road Initiative). Mnohé z těchto projektů jsou pro tyto země důležité. Objemy půjček však byly velmi velké a úrokové sazby někdy vysoké. Vyhlídky na růst těchto zemí byly často vnímány příliš optimisticky. Mnoho z nich je vývozcem komodit, nyní ovšem ceny komodit klesly. Do toho přišla pandemie a četné země se tudíž dostávají do potíží s platbami. V posledních dvou nebo třech letech se spousta rozvojových a rozvíjejících se zemí obrátila o pomoc na mezinárodní organizace, protože měly potíže splácet čínské půjčky.
Tajnosti kolem smluv a ovlivňování zahraniční politiky dlužníků
Kielský Institut pro světovou ekonomiku vydal letos v březnu studii, ze které vyplývá, že jen velmi málo smluv mezi čínskými věřiteli a jejich vládními dlužníky bylo dosud zveřejněno nebo prostudováno. Tento dokument je první systematickou analýzou právních podmínek čínských zahraničních půjček. Ve studii bylo analyzováno 100 smluv mezi čínskými státními subjekty a vládními dlužníky ve 24 rozvojových zemích v Africe, Asii, východní Evropě, Latinské Americe a Oceánii a porovnáno se smlouvami ostatních bilaterálních, multilaterálních a komerčních věřitelů.
Ukázalo se, že čínské smlouvy obsahují neobvyklá ustanovení o důvěrnosti, která dlužníkům zakazují zveřejnit podmínky nebo dokonce existenci dluhu. Čínští věřitelé hledají výhodu oproti jiným věřitelům pomocí vedlejších ujednání, jako jsou věřitelem kontrolované výnosy a přísliby, že nedojde ke kolektivní restrukturalizaci. Doložky o zrušení, uspíšení a stabilizaci v čínských kontraktech potenciálně umožňují věřitelům ovlivňovat domácí i zahraniční politiku dlužníků.
Čínské pohledávky jsou o 50 % vyšší než je oficiálně známo
Předchozí studie z roku 2019 uvedla, že hodně zemí je Číně zavázáno více, než bylo dosud známo. Podle toho jsou zahraniční pohledávky Lidové republiky přibližně o 50 % vyšší než hodnoty uvedené v oficiálních statistikách.
Studie hovoří o „skrytých půjčkách“, které zvyšují riziko, že se země třetího světa dostanou do finančních potíží a způsobí novou finanční krizi. Podle studie je nyní dluh mnoha zemí stejně vysoký jako v 80. letech. Celkově zbytek světa dluží Číně 6 bilionů dolarů. Z důvodu ochrany před nesplácením plateb poskytly příslušné smlouvy čínskému státu rozsáhlá práva, například přístup k potravinám, surovinám nebo ziskům státních společností v přijímajících zemích.
Čína vždy ráda půjčovala
Čína byla vždy aktivním mezinárodním věřitelem, a to i v 50. a 60. letech, kdy půjčovala značné částky jiným komunistickým státům – zdá se, že oficiální čínské půjčování vždy mělo strategický prvek. To, co učinilo Čínu tak dominantním globálním věřitelem za posledních 20 let, je dramatický nárůst čínského HDP v kombinaci s čínskou „Going Global Strategy“ (nebo také Go Out strategie), která byla zahájena v roce 1999.
Čínské půjčky pomohly financovat rozsáhlé investice do infrastruktury, energetiky a těžby ve více než stovce rozvojových a rozvíjejících se zemích, což má potenciálně velké pozitivní účinky na růst a prosperitu. Velké úvěrové toky zároveň vedly k nárůstu zátěže obsluhující dluh.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.