Itálie je technologickým lídrem v oběhové ekonomice. Musí však zapojit komunity, má-li uspět její „zelené oživení“.
Již několik měsíců se veřejná debata o postpandemickém hospodářském oživení Itálie zaměřuje na blížící se termín: 30. dubna musí země předložit „plán obnovy a odolnosti“ (recovery and resilience plan) Evropské komisi, aby získala přístup k finančním prostředkům z jejího programu Next Generation EU, uvádí web Foreign Policy.
V rámci programu Next Generation EU, který má pomoci zemím z hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19, bude muset 37 % investic každé země (včetně opatření, jako je rozvoj obnovitelných zdrojů, zlepšení energetické účinnosti budov a podpora udržitelné dopravy) souviset s klimatem. Vázáním fondu obnovy na cíle v oblasti klimatu sází Brusel na zásadní transformaci ekonomik a společností členských států EU.
Pokud jde o přizpůsobení ekonomiky změně klimatu, Itálie nebude začínat od nuly – země je v Evropě lídrem oběhového hospodářství, z velké části díky svému technologickému pokroku. Přestože nakládání s odpady je v některých velkých městech v Itálii, včetně Říma, nesmírně problematické, tak jsou zde jedny z nejinovativnějších recyklačních technologií na světě.
Pro budování oběhového hospodářství jsou kromě průmyslových inovací důležité také komunity. Inovace a recyklace mohou přispět k vytváření pracovních míst a ke snížení emisí skleníkových plynů. Odhadem 45 % emisí pochází z výroby a spotřeby produktů a potravin, což znamená, že by měl oběh ekonomiky hrát klíčovou roli.
V Itálii se propaguje systém „nula kilometrů“ (chilometro zero), což v zemědělsko-potravinářském sektoru označuje hospodářskou politiku, která upřednostňuje místní potraviny před globálními, a především přináší úspory v procesu přepravy produktu, a to i pokud jde o znečištění.
„Italská ekonomika je tvořena převážně malými a středními podniky. Klíčem bude zohlednění jejich inovací a schopnost začít znova,“ řekl Stefano Ciafani, prezident organizace Legambiente. Krize zasáhla malé a střední podniky a často jsou to menší podniky, které se spoléhají na neformální pracovníky a procesy. To vládě ztěžuje dotace do některých sektorů společnosti, což přispívá k prohlubování rozdílů v příjmech. Ciafani považuje nadcházející plán obnovy za příležitost oslovit všechna odvětví italské ekonomiky, zejména ta, která během pandemie bojovala nejvíce. „Nemůžeme mít jen ENI (ropná společnost), ENEL (elektrárenská společnost) a další velké hráče italské ekonomiky, kteří tento plán píší. Mělo by to být vyváženo,“ dodal Ciafani.
Podle Conteho se má Itálie oprostit od minulosti
Bývalý italský premiér Giuseppe Conte v předmluvě k „Národnímu plánu na podporu oživení a odolnosti“ uvádí:
V Itálii nejde jen o napravení ztrát způsobených pandemickou krizí; je třeba se oprostit od minulosti. Nemůžeme si dovolit vrátit se k současnému stavu před touto krizí. Již více než 20 let se Itálie snaží držet krok s ostatními vyspělými ekonomikami. Země ovšem již nějakou dobu zažívá tempo růstu produkce a produktivity, které je výrazně nižší než u ostatních hlavních vyspělých ekonomik a je nedostatečné k zajištění výrazného zlepšení blahobytu občanů.
Zaostávání Itálie je způsobeno dobře známými strukturálními problémy, které nebyly nikdy vyřešeny s nezbytným odhodláním. Chceme moderní zemi s efektivní a moderní veřejnou správou, ve které mohou působit inovativní a stále konkurenceschopnější společnosti; zemi s bezpečnou a technologicky vyspělou infrastrukturou využívající veškerý potenciál, jež nabízí digitální revoluce. Chceme zelenější zemi vybavenou systémy pro výrobu a dopravu energie kompatibilní s cíli snižování klimatických plynů a odolnější vůči extrémním klimatickým jevům.
Nakonec chceme zemi, která bude soudržnější a bude více dbát na blaho občanů žijících ve velkých městských centrech, vesnicích a mnoha (možná až příliš mnoha) vzdálených oblastech. Nárůst nerovností nejen mezi ženami a muži ve společnosti, ale také mezi regiony, nelze tolerovat. Tyto nerovnosti jsou výsledkem chybných politik, u nichž se ukázalo, že nejsou schopné potlačit dynamiku, která je škodlivá pro hospodářský růst a stabilitu sociální struktury.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.