Čínské doly vládnou trhu s kritickými surovinami

VSa Trendy

EU označila 30 surovin za kritické pro průmysl. Jejich dodávky jsou ohroženy konflikty, slabým právním státem a obchodními monopoly.

Evropská unie označila 30 zdrojů, které v současné době nelze nahradit, za zásadní pro odvětví obrany a obnovitelných zdrojů, jakož i pro výrobu robotiky, dronů a baterií. Na rozdíl od oceli, cementu a ropy činí celosvětová produkce mnoha kritických surovin pouze několik tisíc tun ročně. A nad tím má kontrolu jen hrstka zemí.

Nerovné geografické rozšíření kritických surovin se odráží v podílu na trhu. Čína je jedním ze tří největších dodavatelů mnoha prvků, daleko před Spojenými státy a Ruskem. Tuto dominanci lze částečně připsat ložiskům v celé Číně, ale záleží to také na záměrném plánování.

Blízký východ má ropu, Čína vzácné zeminy

„Čína strategicky rozvinula těžbu a zpracování. V dnešní době je důležitá Shanghai Metal Exchange, nikoli London Metal Exchange,“ řekl Hanns Günther Hilpert, vedoucí výzkumné skupiny pro Asii německé Nadace pro vědu a politiku (SWP – Stiftung Wissenschaft und Politik).

Existuje citát od Teng Siao-pchinga: „Blízký východ má ropu, Čína vzácné zeminy.“ Citace bývalého vůdce Číny z roku 1987 popisovala dominanci země na globálním trhu nejen v těžebním sektoru, ale také ve zpracovatelském průmyslu. Tavení se například také primárně provádí v Číně. „Země vybudovala know-how, které je celosvětově jedinečné,“ řekl Hilpert. I když se těží z alternativních ložisek, většina zpracování probíhá v Číně – a pak se opětovně vyváží do zahraničí.“

Čína vstoupila na trh vzácných zemin v polovině 80. let, tj. v době, kdy byly USA hlavním producentem. Čína to však brzy dohnala a stala se lídrem ve výrobě vzácných zemin. Její strategie se silnou podporou státu byla zaměřena na ovládnutí globálního průmyslu s těmito surovinami.

Čína dodává do EU 98 % vzácných zemin

Ve sdělení Evropské komise z roku 2020 se uvádí „Dodávky mnoha kritických surovin jsou vysoce koncentrované. Například Čína zajišťuje 98 % dodávek vzácných zemin do EU, Turecko 98 % boritanu a Jihoafrická republika pokrývá 71 % potřeb EU v oblasti platiny. Dodávky hafnia a stroncia závisejí na jediné obchodní společnosti v EU.

Pokud jde o baterie do elektromobilů a ukládání energie, potřebovala by EU oproti současným dodávkám pro celou unijní ekonomiku v roce 2030 až 18krát více lithia a 5krát více kobaltu a v roce 2050 téměř 60krát více lithia a 15krát více kobaltu. Nebude-li se tento nárůst poptávky řešit, mohou nastat problémy s dodávkou. Poptávka po vzácných zeminách užívaných v permanentních magnetech, např. u elektromobilů, v oblasti digitálních technologií či u větrných turbín, by se do roku 2050 mohla zvýšit desetkrát.

Konfliktní suroviny

Kromě dominantního postavení Číny jsou zde i jiná rizika. V politicky nestabilních oblastech lze obchod s minerály použít k financování ozbrojených skupin, k podpoře nucené práce a dalších porušování lidských práv a na podporu korupce a praní peněz. Tyto takzvané „konfliktní suroviny“ (např. cín, wolfram, tantal a zlato) lze použít v běžných výrobcích, jako jsou mobilní telefony a automobily nebo v klenotnictví. Pro spotřebitele je obtížné zjistit, zda produkt, který si koupili, financuje násilí, porušování lidských práv nebo jiné trestné činy v zahraničí.

Snižování závislosti EU

V září 2020 byl ohlášen vznik Evropské aliance pro nerostné suroviny (European Raw Materials Alliance – ERMA) jako součást Akčního plánu pro nerostné suroviny. V únoru 2021 Ursula von der Leyneová na Průmyslových dnech EU uvedla: „Zelené a digitální technologie v současné době závisí na řadě vzácných surovin. Dovážíme lithium pro elektromobily, platinu na výrobu čistého vodíku, křemík pro solární panely. 98 % prvků vzácných zemin, které potřebujeme, pochází od jediného dodavatele: Číny. To není udržitelné. Musíme tedy diverzifikovat naše dodavatelské řetězce. A zároveň musíme investovat do oběhových technologií, které využívají zdroje namísto toho, aby je neustále těžily.“

Graf: Čínský monopol se zmenšuje – globální těžba vzácných zemin (v tunách)
Čína má největší známá ložiska vzácných zemin, ale Brazílie, Vietnam a Rusko mají také v tomto sektoru velký (převážně) nevyužitý potenciál. Spojené státy a Austrálie zvýšily produkci vzácných zemin po roce 2010 a naposledy začaly těžit značná množství Myanmar a Madagaskar. Jak je vidět v grafu, USA v minulosti těžily a vyráběly vzácné zeminy pro vojenské účely a znovu vstoupily na trh, protože vzácné zeminy se staly v rámci implementace klíčových technologií důležitějšími. Zdroj: Statista.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.